Publikováno

Vratíkov

Bruslení na zamrzlé Vratíkovské přehradě

Větry ze Sibiře. Tisíce mrtvých (alespon se to tvrdí), zmrzlých na kost. Zoufalci uvěznění týden v závějích, sněhové jazyky dosahující výše třípatrového domu. Nebo alespoň něco podobného mohl podle dojmu z médií člověk čekat, vydá-li se po D1 na východ. Jaké bylo moje zklamání, když byla cesta slovy klasika „suchá, místy mokrá“ a po kalalmitě ani památky. Dokonce ani za Boskovicema za přehradou nic. Uplně katastrofický dojem naštěstí vyvážil půlmetr sněhu na Kulikovic zahradě a zamrzlá přehrada. Tu jsme také v neděli prubli a od dob Lipna jsem se výrazně zlepšil, dokázal jsem zastavit i jinak než vlastním tělem a pochvíli jsem prováděl i skoroplynulé skorootočky.

Publikováno

Ano na Lipně

Nejdelší přírodní ledová dráha se stala i místem našeho zasnoubení :)

Dlouhodobé mrazy a zprávy o nejdelší bruslařské dráze na světě nás nalákaly na zimní Lipno. Béňovi se podařilo najít místní hezký český penzion Adler s majitelem co má echt tsechise jméno Domin. U příjemnácho chlapíka jsme si pronajali apartmán (dvou a třílůžkový pokoj s kuchyňkou) a pro Fílu, Jani a Viktorku samostatný dvoulůžák o patro výš. Samotný odjezd z Prahy se však nesl ve znamení kompletně vybité baterky, což způsobilo nejen lehké časové zpoždení, ale díky souhře náhod se porpvé po maturitě potkal Kovára se svým třídním učitelem, když mi nezávisle na sobě oživovali vůz.

Publikováno

Stalinovo podzemí

Sloupový sál v podzemí bývalého stalinova pomníku

Do třetice všeho dobrého. Poklop je ode mě zamaskován pod sněhem ale to správné místo nalézám s přehledem (byť si vyslechnu nezbytné „tady si byl předtim ty a prej že tu nic neni“) a honem po špriclích dolů. Postupně se sesoukáme všichni a vyrážíme na prohlídku. Pod schodištěm podél odvodňovacích trubek, což je jediné místo kde je vidět „původní“ podloží pod pomníkem, resp. navážka.

Publikováno

Zimní špacír Prahou

Zamrzlé kolo na Čertovce

Prahu zavalil sníh, dokonce víc než Nohavicovy dva centimetry před Muzeem. Takže jsme vyrazili na krátkou procházku městem. Vždycky když jednou za pět let v Pze nasněží, vyvolá to, nejen u mě , doslova euforii. Celý Petřín je plný bobistů, sáňkařů i snouborďáků, používajících vlek místo lanovky. Hlavně Seminářská zahrada skrytá pod bílou peřinou stála …

Pokračovat ve čtení „Zimní špacír Prahou“

Publikováno

Stalinův pomník

Poprvé ve velkém sloupovém sálu

Všichni pražáci zají místo kde stála tzv. „fronta na maso“ tedy stalinův památník. Ne všichni ale znají prostor pod ním. Pamětníci prostor o velikosti fotbalového hřiště možná navšívili v euforické době Rádia 1 nebo koncertů na začátku devadesátých let. To je ale minulostí a najít vstup nebylo jen tak.

První pokus se uskutečnil ve čtvtek večer. Protože dle sms sraz byl buď u právnické fakulty nebo o pět minut později u pantatníku l Plívouš na Vítkově. Naštěstí se vše vysvětlilo a bleskově vyrazil za námi. Nemusel zas tak spěchat, protože jsme stejně vchod nenašli. Jednak jsme nevěděli kde přesvě je a zadruhé bylo všechno pod sněhem. Takže z toho nakonec byla jen rozklepaná fotka zasněženého Starého města.

Publikováno

Zimní Požáry

Lom na Požárech

Praha opět pod sněhem. V neděli se na metropoli od rana snášela nová nadílka. Protože byla ještě i docela zima, bylo zas všechno pod prašanem. A to mu prostě nešlo odolat. Zanechal jsem doma chřipajznou trpící Léňu a s výkřikem „..jen na hodinku“ jsem sedl do auta a řítil se do Řeporyjí, kde jsem po chvilce hledání zaparkoval nedaleko náměstí.

Publikováno

Banát

Výstava představuje nejen materiální i duchovní kulturu českých vesnic v rumunském Banátu, resp. v okolí Rovenska, tedy pro účastníky Rumunska 2008 je návšteva povinná. Najdete jí v Letohrádku Kinských kde je tzv. Musaionu – Národopisná expozice NM. Výstava nabízí tři zajímavosti. Zaprvé vstupné je osm pětek, což naprosto neodpovídá rozsahu výstavy. Ale bral jsem to …

Pokračovat ve čtení „Banát“