Při návštěvě tzv. Hitlerových mostů jsme nestihli jedno podobně zajímavé dílko, které mělo víc štěstí a dodnes slouží. Jde o dvojitý most, někdy zvaný Český Avignon. Most, který začal být budován v roce 1939 se měl stát také součástí dálnice Praha – Brno stál několik let opuštěn v lese až do 70. let, kdy komančeros konečně obnovili plány D1. Protože ale most nevyhovoval výškou a šířkou, řešilo se co s ním. Naštěstí z finančních důvodů nebyl zbořen. Namísto toho postavili čtyři nový betonový sloupy, na které položili ocelovou mostovku. Podařilo se tak zachránit zajímavou stavbu, navíc plně funkční pro místní. Více najdete na Dalnice.com
Podhájská, Čechy, Nitra, Blava
Podle webu e-podhajska.cz Termálné kúpalisko Podhajská okolí uspokojí i náročné turisty: koupání, výlety, cykloturistika, rybolov, víno… . Je to naprosty nesmysl, tedy pro člověka mého stáří a váhové kategorie. celý areál připomíná děsivý gerontoland, kde je věkový průměr 60+. Nic proti stáří, taky tam jednou budu, ale pokud je to ještě spojené s váhou 150kg a více, není to pěkný pohled. Ale podle toho jak jsou bazény s hnědou teplou slanou vodou plné, je areál ušitý seniorům na míru. Vše ožívá v sedm hodin snídaní, v osm deset se už stojí fronty na lehátka, v devět vypuštění zvěře do areálu, v pět začíná večeře, v šest se zavírá reál, po sedmé večer neseženete nejen večeři, ale nic, protože areál se ukládá ke spánku. V okolí je jedna poloprázdná restaurace, zbytek je zavřený, tichý, nehybný.
Zámek Bojnice a hnědouhelný důl Cigeľ
Návštevu hornického skanzenu uprostřed aktivního dolu jsem si nemohl nechat ujít. Důl Cigeľ, patřící Hornonitranským Banim Prievidza nabízí totiž prohlídku ve vytěženém úseku , zatímco v ostatních se stále těží. Navíc nedaleko je uznávaný slovenský hrad Bojnice, takže o výletě bylo jasno. Prohlídky jsou dvě denně, od desíti a od dvou. A protože 100 km …
Tři sta z místa
Tři sta z místa, dvě stě v městě.. mi znělo v uších, když jsme se za přívalové bouřky s hromy a blesky vydávali na severozápad Čech. Dálnice byla plná vody, a z tmavočerné oblohy šlehaly blesky. Nic moc počasí. Tři sta. Celých tři sta metrů. Od paty až k dmychadlu je to deset ochozů. Je …
Šárka, Jenerálka, Hanspaulka, Baba, Trója
Po Rudém náměstí se valily tanky největší a nejdražší přehlídky novodobého Ruska. A my jsme se valili pražskými údolími, sluncem zalitými směr Trója. Původně jsme sice plánovali dojít až do Bohnic do stájí, ale s dvouma malejma děckama to fakt nejde. Takže jsme skončili u zoo v Troji, ale i to stačilo uťapkaný jsme byli …
Pokračovat ve čtení „Šárka, Jenerálka, Hanspaulka, Baba, Trója“
Muzeum na demarkační linii
Oslavy pětašedesáti let od konce druhé světové se dají strávit různě. Já se rozhodl pro Vojenské muzeum Rokycany, alias Muzeum na demarkační linii . Jednak jsem tam ještě nebyla a druhak před demarkační čárou parkuju auto při návštěvě rokycanskejch. Muzeum samo o sobě je na druhé straně města, docela pidi, třeba ve srovnání s lešany. Ale techniky mají venku docela dost.
Vzal jsem s sebou Aidu, kterou to ale moc nebralo, takže když poslanec Pospíšil vedl řeč o obraně republiky, spokojeně hryzala klacík. Ani ukázka zadržení pachatele policejním psem nevzbudila valnější emoce. A když pak jezdily po areálu tanky, chrupkala jako zabitá. Jen vojenská hudba ji dokázala vytrhnout z letargie a při Škoda lásky neboli Roll out the barrels chvíli blafala štěněcím hláskem do rytmu.
Pirát silnic ?
Parkování v Praze je problém. Mluvím teď o vnitřní Praze, ne o divočinách na kraji, i když už mám zářez za špatné parkování v Řeporyjích. To bylo ale v době, kdy matička stověžatá úpěla pod sněhem a tak opravdu nebylo poznat kde je a kde není místo ke stání. Takže pohoda, strážnice (nebo strážistka) to vcelku lidsky uznala a pustila mě s napomenutím. To Praha 3 je jiné kafe. Na služebně vedle Jiřáku sedí veledůležitá bachyně, která by mě jako parkovacího recidivistu nejradši zavřela natvrdo za katr. Nemám totiž trvalé bydliště v místě přechodného bydliště (ja vim, to už není, ale pro vymezení pojmů) a zelených nebo oranžových míst je proklatě málo. A tak člověk občas nechá auto na modré a má průser.
Finskem na běžkách v mínus pětatřiceti stupních
Neboli Na běžkách po Lemmenjoki a Hammas Tunturi je název krátkého deníku ze čtrnáctidenního pobytu Fíly, Plívouše, Kečupa a Maďala v zamrzlém parku Urho Kekkonen ve Finsku. Vzhledem k letošním nízkým teplotám, kdy plastové sluneční brýle praskaly jako sušenky je to docela zajímavé čtění, byť z těch finských názvů jde hlava kolem… Více už na …
Pokračovat ve čtení „Finskem na běžkách v mínus pětatřiceti stupních“
Hitlerův most
Po předchůdkyni dnešní D1 původem ze 40.let zůstaly zachovány tři mosty. Jeden dokončený , druhý nedokončený, v půli přehrady končící a třetí dokončený dvoupatrový , kde horní patro tvoří současná dálnice. Zajímavé dílo se dnes klene pár centimetrů nad zásobárnou pitné vody Želivkou. Často bývají mosty nad Želivkou označovány jako pozůstatky „hitlerovy dálnice„, ty jsou ale v okolí Brna, včetně nejznámějšího, „Hitlerova pilíře„. Každopádně zajímavá památka a to jak historicky tak architektonicky. V neděli jsme se zaměřili na první dva mosty, třetí, také označovaný jako Český Avignon si necháme na jindy.