Publikováno

Let Balonem

Vzduchoplavba na Slapech

Shodou okolností jsem o víkendu shlédl Vratné lahve (ja vim – teprv!) takže jak místo startu (Živohošť) tak i trasa letu („…poletíme přes Slapy na jih… a uvidíme.. kde přistaneme…“) slibovala spoustu zážitků.

Tím, že nás bylo pět chlapů, probíhalo rozbalení a napuštění balonu rychle. Překvapilo mě, jakej kravál dělají hořáky když jsou oba naplno. Když byl balon polonafouklej studeným vzduchem z větráku, stačilo pár zážehů a koule balonu šla vzhůru. Naskákali jsme do koše a odlepili se od země. začali jsme stoupat, o kousek minuli korunu vrostlé břízy a už byli nad vodou.

Publikováno

Tunel Blanka

Den otevřených dveří v tunelu Blanka

„Vstávej, tunel Blanka je otevřenej, jdeme na prohlídku“ . Ranní esemeska od Plívouše překazila moje plány celý den pečlivě luxovat a jinak všeobecně uklízet. Takže jsem nazul pohory, přibalil čelovku (co kdyby) a vyrazil přes Burger Kinga (kalorie se hodí,co kdyby) na Hradčanskou. Odtud vstupní branou do tubusu tunelu. Plánek prohlídky naleznete ZDE . Podrobná reportáž je klasicky na Technetu .

Publikováno

Oktoberfest 2010

Oktoberfest 2010

Letos je to 200 let co tahle lidová veselice vznikla. Díky světovým a jiným válkám je to „jen“ 177 ročník, ale na přitažlivosti mu to neubírá. Možná právě naopak. Díky prodlouženému víkendu a pohostinosti přátel jsme mohli v Mnichově zůstat nejen přes víkend, ale i ve všední den.
To se právě ukázalo jako klíčové, protože s dvouletým capartem, štěnětem a dvěma ženskejma se o víkendu na Oktofberfest prostě nedá. Takže jsme se vydováděli v parku a obligátní pivko padlo až v pondělí před odjezdem. Takže za rok znovu a lépe, Štěpáne 🙂

Publikováno

Historická kanalizace pod Letnou

Historická kanalizace skrývá mnohá překvapení.

Kousek stranou od Stalinova pomníku se nachází další zajímavé pražské podzemí, šachta do druhého patra kanalisační sítě. Z Letenské pláně projdeme krátkou chodbou a sestoupíme po krásném secesním schodišti o 244 schodů níže. Tak jako u Stalina je tady bohatá sintrová výzdoba, od druhého závinu je každý kousek schodiště doslova obalen. Dominantou je pak obrovský krápník uprostřed. Pamětníci by mohli potvrdit nebo vyvrátit domněnku že to původně byl jen drát, na který se neuvěřitelně rychle proměnil na elegantní stalaktit.
dole je pak vidět klasická stoka vejčitého průřezu s poměrně rychlým proudem. Nemůžeme se shodnout nejen na směru ale i na zdroji. Kapacita nasvědčuje hlavní shybce, ale to mají být dvě metrové trubky, navíc nám ne úplně sedí směr.

Publikováno

Davis Cup – semifinále v Bělehradu

Podpora z Dačic, pan AL byl nepřehlédnutelný :)

Po bitvě je každý generál a tak nechám stranou komentáře co mohlo být „kdyby“. Co je potřeba zmínit je ale neuvěřitelná atmosféra, která při letošním semifinále Davis Cupu v Bělehradě panovala. Moderní Beogradska Arena (2004) s kapacitou devatenáct tisíc diváků byla téměř naplněná (lístky byly docela levné) nadrženými srbskými fanoušky, včetně náctiletých fanynek dychtících po Novaku Djokovičovi, největší star srbského tenisu.
Naši borci byli opravdu skvělí ve čtyřhře a úvodní Štěpánkův zápas byl pro mě naprosto uchvacující. Na rozdíl od Berdycha mi přijde jako velký rváč a poslední game v posledním nedělním zápase nedal Zimovičovi zadarmo. Sice prohrál (není se čemu divit, co den to zápas) ale byla to dech beroucí podívaná. A schválně – kdo najde Léňu mezi burácejícími fanoušky? 🙂

Publikováno

Beograd

Pravoslavný chrám v Bělehradu

Srbský Bělehrad jsme chtěli navštívit už cestou z Albánie v roce 2006, po bouračce jsme to ale vzali letecky přes Řecko.
Takže teď byla třídenní šance si ho mezi jednotlivými zápasy Davis Cupu . Dvakrát večerní a dvakrát za dne jsme probrouzdali metropoli o třista tisíc lidnatější než Praha. Suma sumárum, lidí víc, zajímavostí míň. Ale několik zvláštností mě vyloženě dostalo.

Publikováno

Libavské údolí

Stometrový komín v Libavském údolí

Sokolovsko je region, kam mě to podvědomě táhne, ale nikdy nebyl pořádně čas se tam procourat. Přestože máme s Petrem chalupy co by autem za pul hoďky dojel, ještě jsme se tam ani jeden nedostali na pořádné procourání.
Takže když se naskytla šance s Vojtím na segmentovou stodvacítku v Libavském údolí, neváhal jsem. Jen to počasí nevyšlo úplně, jemně, zato vytrvale mžilo. O to silnější zážitkem bylo dokoření, navíc po špatné straně, kde bylo nutné obtékat ohnuté ochrany bilighorze. Celý areál je volně přístupný a kompletně vybydlený a zdemolovaný. Škoda. Opět.

Publikováno

Pivovar Petrohrad

Petrohradský pivovar, dnes jen prázdná budova

Máme svoje Benátky, Mnichov, máme i Petrohrad. Tenhle se nachází na rakovnicku, a protíná ho silnice na Karlovy Vary. Většina vesnice je projíždějícím skryta, stejně jako krásný objekt bývalého pivovaru se dvěma cihlovými úbéčky. Původně jen očumovací zastávka se díky vstřícnému postoji dvou dam změnila v příjemnou prohlídku. O historii se dočtete na Fabriky.cz (musim uznat že i včetně výrazně lepších fotek.

Publikováno

Úpravna vody Káraný

Legální výstup na Úpravnu vod Káraný

Vodní zdroj Káraný je jedním ze tří zdrojů pitné vody pro Prahu.respektive ze dvou, protože Podolí je odstavené jako reserva a pouští se jen dvakrát ročně kvůli kontrole. Oproti třetímu zdroji, Želivce má tu zajímavost, že tlačí vodu do kopce (do vodojemu na Floře a Ládví), ale hlavně má krásně zrekonstruovaný a udržovaný komín. Původně byly dva, ale to už je jiná story. Protože počasí vyšlo, byl letošní povolený výstup naprosto idylický. Stejně tak i následná prohlídka areálu stanice, včetně „odželezovny“ vody z Artézských studní. Přestože je moc železitá, je vysoce kvalitní, tahle dokonce z Krkonoš nebo odkud.