…a takové to tehdy bylo
U nás je málo lokalit, které jsou z montanistického hlediska tak zajímavé jako okolí Budišova nad Budišovkou. Od pradávna až do nedávna se tu těžila břidlice (poslední důl byl uzavřen teprve r.2003) a tak je to tu samá díra. Většinou se totiž těžilo hloubkově což v kombinaci s břidlicí přináší krásně skládanou „výdřevu“ a obrovské těžební komory.
Jak jsme zjistili, Národní Technické Muzeum v Pze na Letné bylo naše oblíbené „dětské“ muzeum, takže když bylo konečně otevřeno, využili jsme nečekané možnosti se tam zaskočit podívat. Navíc jsme byli zvědaví, co tam Karel Ksandr všechno nachystal.
Ale natřískané tramvaje na Letnou, které dál odjížděly prázdné dávaly tušit kam všichni jdou. A fotbal to nebyl. Takže fronta až za roh, která se vůbec nehýbala. Podupávající rodiny čekající před dveřmi na vstup jak do nočního klubu, to se u muzea v ČR jen tak nevidí.
Tomáškova propast, Tomáškova jeskyně, Tomáškárna – názvosloví se různí, každopádně modří už vědí. Tím že je tahle jeskyně „volně“ přístupná se do ní podívalo a podívá spousta lidí. To „volně“ je v uvozovkách proto, že vstup do ní střeží odklápěcí železná vrátka která nejsou zamčená, ale bez vybavení se dál, rozuměj hloub nedostanete. A dostanete, tak nahoru už to jen tak nepůjde. Celkem šestatřicet metrů na dva stupně rozdělený komín je mokrý a slizký a tak bez jumaru se výstup jeví jako problematický až nemožný. I když s mojí kondicí to bylo i tak utrpení.
Každopádně jako cvičná jeskyně je parádní a díky krátkému pobytu se ani netopýři netvářili nějak probuzeně.
Podzemní továrna označovaná jako Richard mě lákala už velmi dlouho. Když se naskytla příležitost se podívat do přístupné části, neváhal jsem.
Nejvíce informací najdete na webu Romana Gazsiho Richard-1 takže nemá smysl je přepisovat. Najde te zde i odkaz na Virtualní prohlídku od Laco Jahody (a spol.) takže není nutné vstupovat dovnitř. Ale znáte to – na vlastní kůži je to nejlepší. I když…
Přestože jsem přes Vehlovice leta projížděl, nikdy mě nezaujaly ničím, než policejními patrolami pravidelně číhajícími za značkou obce na konci té krásné, dlouhé rovinky. Naštěstí jsem nikdy neměl příležitost na tom parkovišťátku u zastávky cokoliv vysvětlovat a tak mi dlouho unikal jeden místní unikátek.
Podzemní opukový lom najdete hned vedle fotbalového hřiště. Díky vlastnostem opuky má krásné rovné stropy a veliké komory. Ty jsou odděleny zakládkami a haldami sypaného nevytěženého materálu, většinou jde o menší kamenivo, pro stavbu nepoužitelné.