Demoliční derby – nové fotky
Trochu se zpožděním jsem se dostal ke zpracování fotek od pořadatelů Demoderby které jinak najdete na jejich profilu na Rajčeti od iDNESu, který doporučuju sledovat, protože například zrovna dnes tam nahráli novou sérii.
Ve zpracovaných výřezech máte možnost si připomenou krátkou, ale akční jízdu, včetně momentu kdy Citroen dostal přímý boční zásah a já tak nějak vlaju za volantem. A v sekci Video-journal najdete i pěkně divoké video ze závodu
Uhelné safari
Když jsem se v roce 2006 bavil s ředitelkou komunikace paní Martínkovou o plánovaných novinkách, strašně jsem se na Uhelné safari těšil. Kdo by kdy řekl že se do Mostu podívám až za dlouhých pět let.
A to vlastně náhodou, protože i tento rok byl beznadějně rezervovaný už měsíc po vyvěšení termínů. Ale shodou okolností se nečekaně pár míst uvolnilo a tak jsme se vypravili do Mostu. Byly tu sice tendence že se vypravíme už v pátek a zůstaneme na víkend, ale všechno to dopadlo tak nějak jinak. Zato uhlí bylo dost, rypadla rýpala, prach prášil a rekultivace se krásně zrekultivovala.
Pohled do jezdecké sochy na Vítkově
Perun
Rakovnicko má ( z mého pohledu překvapivě) docela dost hornických památek. Například středověký uhelný důl Perun. Tedy alespoň tak mi byl představen, existuje ještě několik pojmenování (např. Waldman) takže pokud někdo víte jak se to má doopravdy, dejte vědět.
Každopádně jde o zajímavé dílko, skládá se z jedné ultra dlouhé štoly (s minimem bočních rozrážek) která mírně ale vytrvale klesá. Čím hlouběji se chodba noří do nitra kopce tím je profil menší a menší až na konci jde o vyslovené plazivky. Strach z tichého zabijáka CO2 je díky silnější ale kontrolní trubičky zapíchané do jílu nevykazují varovné hodnoty (a nebo už nefungují ). Čas od času je tu i zbytek „výdřevy“ tedy spíš silnější klacek než výdřeva ale na konec neměl nikdo z nás náladu. I proto že místní ne uplně pevný písklovec leží na jílovitém podloží. V něm samotném se také skrývá samotné uhlí, šlo tedy o vyloženě nekvalitní surovinu, ale aspoň bylo co dělat v zimě, kdy byla pole pod sněhem.
Přestože nás bylo na hledání vstupu víc jak deset, nakonec se nám to povedlo jen čtyřem po třech hodinách hledání, takže se není čemu divit že i s focením jsme tu ztrávili celý večer.
Paris
Moje entrée do země žabožroutů nemohlo být stylovější. Rozbité letadlo, trčení na ranveji, zpoždění původního i náhradního letu, taxikář co mě vozí po Paříži a hotel ve kterém ztratili moji rezervaci.