Stannum a Huberův Peň

Co zbylo z dolu Stannum a jámy Huber ?

Huberův nebo také Hubský peň je jedna z důlních památek v okolí Krásna. Peň je vlastně obrovská propadlina, vzniknuvší zborcením starých štol. V dnešní podobě je to veliký trychtýřovitý , asi 300×200 metrů veliký kráter s několika viditelnými stupni. Pro šutrology je to zajímavá lokalita (resp. byla, řekl bych že dnes už je všechno překopaný dvakrát naruby) pro ostatní je to zajímavá ďoura v zemi.

Lokalita byla propojená s dolem Stannum, po kterém toho taky moc nezbylo. Věž odstřelili už na úsvitu devadesátek a jámu kryje půl metru tlustá betonová deska. V samotném areálu, umístěném tak nějak mimo civilizaci je zajímavý mišmaš provozoven – likvidace autovraků, auto/pneu servis, svařovna konstrukcí a v neposlední řadě ubytovna a donedávna ještě i domov důchodců.

Vsetínské vrchy a Zlín

Roubenky na Vsetínsku

Začlo to před rokem. Koupil jsem si mapu. To je základ, vědět kam jít. Nakonec jsme šli úplně mimo . Po roce opět nastala příležitost a důvod se jet na východ podívat.

Začátek byl nezvyklý, vydali jsme se do Vsetína vlakem. Trochu mě zmátlo že jídelní vůz není v každém spoji Českých drah, ale to je evidentně moje blbost a naivita. Naštěstí mě od hladu zachránil bagetář procházející vlakem. Zajímavější to začlo být jen co jsme se geograficky přehoupli na Moravu. To už se setmělo a do vedlejšího kupé naběhla parta mladíků, co to s zemí uprostřed Evropy myslí vážně. Napřed pokopem zjišťovali solidnost materiálů v kupé a pak střídavě na levou a na pravou stranu vlaku slibovali „Čechy Čechům“. Chicotali se až do chvíle, než zjistili že jsou ve špatném vlaku. Vole, pyčo, vystupujem, tohle jede do Olomóca přes Vsetin, ste šulini šici a byl klid.

Lanovka

Lanovka v Milovicích

Vždycky mě štvalo, když na týmbildinzích někdo vymyslí děsně adrenalinovou lanovou věc. Buď jde o skládání pivních beden do výšky, ale to není úplně ono, tam vás jen lanem jistí. Mnohel větší „vzrůšo“ slibují třeba lanovky. Většinou to ale skončí i superzajištěného desetimetrového skluzu mezi dvěma stromy.

Takže aby to za něco stálo, chce to vyšší strom a delší lano. A v Milovicích, na mém oblíbeném MTcku se podobné aktivity provozují. Takže to byla logická volba. Jen tu výšku jsme nějak přepískli, přecijen 80 metrů je 80 metrů. Vznikla nám tak poměrně zabijácká skluzavka.

Kahan III

Strojovna na Kahan III

Nějak jsem měl v hlavě zafixováno, že Kahan II měl sloužit jako kryt pro komunistické pohlaváry v případě jaderné války. Tuhle myšlenku jsem rozšířil i mezi ostatní a proto jsme pak nějak nemohli pochopit co to tady v bunkru mělo vlastně být. A jak je bunkr spojen s komplexem Hanička, který leží na druhé straně údolí. Nakonec se to vysvětlilo, a to i díky souhře náhod, kdy přímo Kahanu byl věnován dokumentík na ČT

Takže nakonec se vše vysvětlilo. Kam se podělo ubytování pro papaláše, co to tu vlastně bylo za objekt, proč byl až třetí a hlavně proč Kahan. Kahan, Ka-Han, ka-Han…..

Hájovna

Tajemná a pohádková.....

Vždycky jsem tvrdil že existuje a že jsem tam byl. Přesto zůstávala mytickým , bájným místem ukrytým v cípu Babiččina údolí a to i proto, že od poslední návštěvy uplynulo v Úpě hoodně vody. Usvědčující zápis v „knize hostů“ nakonec nesl datum 2004.

Gočárovy domky

Průčelí jednoho z Gočárových domků

Gočárovy domky za sebou mají zajímavou historii s dobrým koncem, což nebývá obvyklé. Jde o dva dřevěné domky vystavěné ve stylu označovaném jako národní dekorativismus, později známý jako „styl Legiobanky“ ( jejíž budovu rovněž doporučuji k navštívení). Byly postaveny ve dvacátých letech na letišti ve Kbelích jako budova správce a „terminál“, kde se lidé krom občerstvení měli možnost informovat o odletech/příletech.

Na letišti vydržely poměrně dlouho, až do sedmdesátých let, kdy se je správa tehdy již plně vojenského letiště rozhodla zlikvidovat. Díky prozíravosti tehdejšího ředitele ZOO Praha Dr. Veselovského byly spolu se sochou režimem pronásledovaného sochaře Chlupáče přemístěny do spodní části areálu zahrady. Když komunističtí papaláši zjistili, že socha stojí v zoologické zahradě, chtěli ji znovu zničit, ředitel ji však nevydal, řka, že opicím a jiným zvířatům snad ideově ublížit nemůže.

Grafitový důl Lazec

Grafitový důl Lazec

Jižní Čechy jsou známé rybníky, pivovarem co ho okopírovali Amíci,kulturou a pro znalce i těžbou grafitu. A právě tahle mazlavá černá hmotohornina se stala cílem našeho bleskového výletu. Po práci naskákat do aut a fofrem směr Krumlov, tedy kousek vedle. Areál dolu Lazec je tak velký že by se dalo projít i z Krumlova, ale tuhle část spravuje muzeum a to mělo takhle navečer už zavřeno.