Tohle místo je natolik ikonické, že přesahuje své hranice. Dávno už po fazolích nehlásím Sojku, ale právě toto místo. Odér, který areál na zpracování a tvorbu vzácných umí vytvořit dokáže proniknout i do vzdálené Prahy.
Pokud jste kdy chtěli vidět ocelové město naživo, spatřit tisíce a jednu barvu noci, vypravte se sem. A pokud zrovna udeří mrazy, jako nám, máte o neopakovatelný zážitek postaráno.
Areál je nejen změtí trubek, vyfrkujících dmychadel a všelijakých technických divů. A na dohled toho všeho se také nachází malý, dokonale zastrčený lesík, úplně vyzývající k přenocování.
Teploměr v aute ukazuje neco kolem mínus deseti, když se brodíme čerstvým sněhem. Rozkládám plachtu, na ni kladu karimatku a vytahuju oba spacáky. Oba proto, že do jednoho balím Aidu, která hlídá.
