…a takové to tehdy bylo
Jubilejní, pátý ročník adventní platby Prahu se tentokráte konal zcela mimo Advent. Ale od první plavby uplynulo už deset let a dodržet pravidlo, že každá plavba musí být něčím jinačí je stále těžší. Se vzdáleností moc nehýbeme, start je obligátně v Podolí, z cyklostezky u vody. A tak jsme pohli s časem. No, ve skutečnosti …
První narozeniny jsou vždycky velká věc. Teda spíš pro rodiče, než pro samotné oslavence. Stejně tomu tak bylo i u nás, těšili jsme se jak malé děti. Skotačili jsme kolem, já s foťákem natěšený zachytit ty radostné a státotvorné okamžiky. Náčelník tomu ale nepřikládal bůhvíjakou důležitost a koneckonců i ten dort ho nějak neoslovil. Zato …
Pokračovat ve čtení „Náčelník má první narozeniny a druhý Vánoce“
Široké pláně po kterých se honí vítr. Travnaté letiště za zády a minimum drátů vysokého napětí. Ideální podmínky pro kajtování. Nebo dračení, jak tomu říkám já. A o víkendu byly podmínky více než dobré. Mraky pluly rychle po zamračeném nebi, čas od času prokouklo sluníčko a našlo se dost ochotných asistentů, kteří pilotům po pádu …
Důl Rako nemá takovou popularitu jako doly OKD, ale přesto, nebo právě proto je to nesmírně zajímavý provoz. Nemají tu odbory, možná i proto, že je tu všehovšudy asi dvacet zaměstnanců. Horníci, elektrikář, účetní, ředitel. Mimochodem skvělý chlápek. Sfáral s náma dolů, prošel co jsme chtěli vidět. Začali jsme v jídelně. Na stolech jsou nohama …
Ke svatému Matěji se chodilo už roku 1595. Mě osobně se to začlo týkat až koncem sedmdesátých let minulého století a mezitím se Matějská posunula nejen významově, ale i místně. Duchovní pouť nahradilo bujaré byť trochu prázdné veselí. Tak jako tak, chodívali jsme k Matěji z různých příčin. Za dědou, později, když na náhrobku přibylo …
Závěr letošní grilovací sezony se nesl v duchu hambáčů. Sešlo se jen zdravé jádro atak jsme se na grill vešli, v jednu chvíli i s vajíčky pana B. Nakonec jsme vyvedli luxusní megaburgery, málem jsem si sice vykloubil sanici, ale stálo to za to. Další testování překazil déšť a tak jsme se k dalším disputacím …
Severoitalské letovisko Pietra ligure svádí k záměně se slavným výrokem Antona Špelce, ostrostřelce. A vlastně proč ne, k dovolené v Itálii nějaký ten liquer patří, stejně jako ryby a jiná mořská havěť na sto a jeden způsobů. Ono se také může stát, že si člověk užije spíš tohle než moře, s počasím je to poslední …
Vzpomínám na Kubu z IBM, jak popisoval své pracovní cesty do Paříže. Těšil se, kterak po pár prezentacích vyrazí na nábřeží Seiny, nebo na Eiffelovku. S hrůzou zjistil, že IBM má přímo na letišti de Gaulla pronajaté zasedačky. A to ještě v bezcelní zóně. Takže z Paříže nevidíte nic, krom šedivého oparu v dáli. A …
Po fiasku s moirou na Krakoduhu jsem se rozhodl půjčit si neopren a zjistit, zda se investice vyplatí. Shodou okolností se ke stejnému kroku odhodlal i pan B. Jen s tim rozdílem, že ten s ho rovnou koupil. První dojmy? Nikdy předtím jsem v takhle dlouhém neoprenu neplaval, takže mě překvapilo, že chvíli trvá, než …