…a takové to tehdy bylo
Na málokterý komín se platí vstupné. Na tomhle komíně si na něj můžete dokonce koupit i permici. Ale to je věc dostatečně známá. Díky lezecké stěně FreeSolo se tam můžete vypravit kdykoliv. A pokud si, jako já tentokrát, nezapomenete foťák, může z toho být i tak populární selfie. Štand-selfie, abychom byli přesní.
Co má společného Lara Croft, Indiana Jones a Zetor 7745? Jedno číslo a sedm písmen. Které to jsou, určitě uhádnete už teď. Anebo později. Je to už nějaký pátek, co jsem na Pecínově naposledy šoféroval Zetor. Ale jsou nabídky co se neodmítají, a tak jsem se vyšplhal do kabiny a s mírnou nervozitou postupoval podle …
Díky Bozkovu jsem pochopil tři věci. Za prvé proč Chylice připadají návštěvníkům jako veliké stavení, a za druhé jak fascinující je třeba obyčejná louka. A za třetí to bylo pozření, že pokud chce někdo chalupařit ve stylu tradic, je to pěkně drahý špás. A nejčastěji je to vidět na koupelnách. Je to už třetí chalupa, …
Protože jsem o prvním ročníku básnil až do nebes, podařilo se mi namotivovat i ostatní kamarády, dokonce se přidal i bývalý nadřízený. Loni byl můj cíl přežít do cíle. Letos byla motivace přežít a nedoběhnout poslední. To první se povedlo, to druhé ne. Tedy alespoň mezi kamarády, ty šedesátileté železné dědky jsem s vypětím sil …
Druhá část otcovského víkendu. Počasí přálo válení u vody, takže kam jinam zamířit, než na Rabyň. Na pěknou válečku na dece u vody. Se strejdou a tetou.
Vyrazili jsme si takhle s panem Františkem a Aidou do města. Lucku jsme nechali doma, zaslouží si den klidu. I když jak jí znám, bude chtít vařit, péct, gruntovat, takže vlastně žádné volno. My jsme se však přesto vrhli do víkendového víru velkoměsta. Cílem byl Petřín, s jeho táhlýma cestama. Ideální místo k běhání s …
Někdy si prostě nemůžete pomoct. Víte, že to zabere celý den.Víte, že to bude dlouhé, a že to asi bude i bolet. A že předpověď počasí není dobrá, takže se nikdo nepřidá. Ale přesto, nebo možná právě proto, jsem letošní Prčice nemohl vynechat. Ze začátku to šlo. Přispal jsem si a na start jel autem. …
Sluníčko a opočenská zmrzlina. To spojení vytáhlo všechny návštěvníky na malou procházku. A tak občas nebyla nouze o karamboly, když řidiči jednostopých kol a odrážedel nezvládali vzájemné soužití na cestě. A to přímo pod dohledem policie. Tedy alespoň jejich rekreačního centra.
Bez větších karambolů se obešlo i lezení následující den, jen jsme utopili balonek a Metuje byla studená jak v lednu.
Je v Orlických horách, takže je to pěkný kousek. Navíc nejbližší navigační bod je vesnice Bystré. A těch je v okolí několik. Takže někteří sjezdili polovinu Náchodska. Nám se naštěstí podařilo trefit to správné hned napoprvé. Chata samotná leží hned vedle stejnojmenného potoka, pravděpodobně to stejně jako mnoho domů v okolí byl původně mlýn. Nebo později fabrika na zpracování lnu, když po průmyslové revoluci velkozpracovatelé vytlačili drobné mlynáře.
Ale tuhle slávu má chata, tedy spíš budova dávno za sebou. Stejně tak i nejlepší léta jako pobytové zařízení bůhví jakého podniku. Ale zas to má atmosféru a cena za noc jednoho taky nezrujnuje. A takové libůstky jako topení v pokoji, které nejde vypnout (leda by se vypnul hlavní jistič) člověka potěší.
Stejně jako procházka na opočenskou zmrzlinu, na kterou jsme se vypravili celá banda. A tak občas nebyla nouze o karamboly, když řidiči jednostopých kol a odrážedel nezvládali vzájemné soužití na cestě. A to přímo pod dohledem policie.
Mám tyhle blázny rád. Jsou to srdcaři, většinou s pohnutým osobním životem. Všichni ti, co dali přednost svým koníčkům před rodinou. No, koníčkům. Většinou to vnímají jako nějaké poslání. Stejně tak jako správce tvrzi Skutina.
Nemá přesný rozpis prohlídek, prostě jak to stíhá, tak provádí. Napřed řopíkem a pak samotnou tvrzí. Objekty sice patří armádě, ale po patnáctiletém soudním sporu by se mohlo blýsknout na lepší časy a ta betonová masa by mohla být jeho. Tak jako veškeré vybavení, které obnovil a doplnil s neuvěřitelnou pečlivostí a důsledností.
A co je na Skutině jako takové zajímavé?