…a takové to tehdy bylo
Djibut? Ten se přece nikdy neožení. Tři děti a přes deset let stále s tou samou ženou, bez nutnosti „papíru“ – takže jistota pro zastánce života na psí knížku. Já a ženit? Leda až do toho praští on. A to se přece nestane. No, věci se mění.
Ale svatba to byla pěkná. Jak mi řekl Lukmen -„už víš co je to KOLTí svatba“ a nezapoměl připomenout, že je všeobecně známo, že po Djibutovi jsem na řadě a že tedy očekává oznámení.
Někdy v únoru jsem podlehl nápadu, že bych mohl začít zase běhat. Takže jsem se přihlásil na #behejlesy Karlštejn. Naštěstí jsem zvolil kratší variantu 12km. Říkám naštěstí, protože se v ten samý den běžel i Krakoduh. A navíc jen týden před tím jsem dobral antibiotika. Ale touha proběhnout se Amerikou byla silná. Ne že bych se tam (legálně) nedostal i jinak, ale šlo o to proběhnutí. Čekal jsem nějaký speciální zážitek. A taky jsem ho dostal.
Napřed to vypadalo, že letos se tenhle hobby tiatlon konat nebude. Ještě tři týdny před startem nebylo o konání ani zmínka, ani na webu ani v Uhřiněveském zpravodaji. Dokonce jsem uháněl redaktora, pana Veverku, ať vynovinaří zda se tedy poběží či nikoliv. A když se objevila na webu pozvánka, nebylo všem radostem konec. Jednak se …