Pokaždé, když lezu do podzemí, honí se my hlavou ty samé myšlenky. Dá se tam slézt jen tak, nebo s vybavením? Mám dost světla? Ví někdo kam vlastně lezeme? Na většinu se dá odpovědět kladně předem. Jedinou výjimkou je voda – kolik tam je vody? Pokud je důl veden jako suchý, tak vystačíte s botama nebo max s holínkama. Ale jakmile je tam něco málo nad holinky tak to může znamenat deset čísel nebo taky metr.
A přesně takovouhle informaci jsme dostal k podzemí kousek za severočeskou Krupkou. Je to suchý, až na malej kousek, tam je to na holinky a víc. Jo a tam vzadu vůbec nevím. . Pro tyhle případy jsem vyzbrojen atombordelem (starší a zkušenější vědí, mladší a nezkušenější ať vygooglí). Jenže ten je jen kousek nad kolena a navíc jsem se vždycky bál protrhnutí. Zatím se nic nestalo, ale…
Ale stát se to prostě jednou musí, je to jen tenká guma s tvrdší podrážkou. Takže když mi osud přihrál broďáky za tři stovky, neváhal jsem a zakoupil. Pravda, od výrobku za 300Kč z Penny Marketu v Dubí se toho moc čekat nedá, ale snad to chvíli vydrží.
Při převlíkačce se ale nakonec rozhoduju nechat je v autě, nechci je hned protrhnout a navíc atombordel má stačit. No, nakonec sice stačil, ale stalo se co muselo se stát, při došlapu se mi svezla noha z kamene a natrhla na patě malou trhlinu. Dokud byla hladina do úrovně normálních holinek, bylo vše ok. Ale jakmile jsem se pustil do hloubky, začlo v holince pekelně čvachtat. A pokud nemáte neoprénový ponožky jako npř. Tonda, tak je to situace dost naprd. Jedinou výhodou se , že neřešíte jestli je tam hluboko nad nebo pod holinky. Ale zas pak vylejváte, ždímete a nadáváte. Chvíli to zvládáte vyhřívat, ale nakonec nad vámi ta ledová voda stejně vyhraje a vás to otráví natolik, že prcháte za suchem.
Toliko k tomu, proč mám na fotkách jen jednu vysokou zelenou holínku 🙂
p.s.: na fotce č.9 je škoda, že nevidíte můj výraz. Právě mi tam totiž nateklo.