Jedno písmeno a tři číslice reprezentují to nej, co v současné „hromadné letecké dopravě“ můžete mít. Když se na tohle letadlo koukáte z kontrolní věže, nepříjde vám tak velké. Dokonce ani když zajíždí na svoje místo, přičemž zabere na letišti dvě parkovací stání a Letiště Praha kvůli něm muselo přebudovat terminál, ani tehdy vám nepřijde tak veliké. Teprve když procházíte jedním ze tří chobotů, a lezete do titěrných dvířek, pak si všimnete obrovských motorů a trupu, který se nad vámi ční jak boky zaoceánského parníku. Ony ty dveře nejsou vůbec titěrné, to jen letadlo je prostě velké.
U schodiště do první třídy nás míjí blonďaté rozesmáté děvče. Vychází z pilotní kabiny.Aha, ono to děvče má kapitánské prýmky, zlaté jak její úsměv. Vůbec všichni se tady usmívají. I my se za chvíli culíme, když nakukujeme do jiného světa. Přecijen čtvrt miliónu za letenku z Prahy do Dubaje asi člověk nedá. Leda by ji dostal jako tenhle chlapík na letu do New Yorku:
Souhlasím s Neistatem, to nejlepší na palubě je sprcha. Vlastně dvě sprchy, aby se dostalo na každého. Další „drobnosti“ jako relaxační koutek se zurčící fontánou nebo to, že si jídlo vybíráte z jídelního lístku jsou vlastně nuda. Když vás vlastní boxík začne nudit, můžete jít na míchaný drink do baru pro dvacet lidí.
