Lucku jsme nechali první letošní víkend ve městě, kde se stylistkou projde kompletní výměnou šatníku. Proces to bude dlouhý a stresující (pryč s tím, co jí nesluší!) , proto jsme se s náčelníkem vydali na mrazivý západ. Abychom nezmrzli, vybavil jsem nás čtyřmi sty kilo dřevěných briket. Dva druhy – tvrdé dřevěné a noční kůrové. Uvidíme, jak si s nimi naše prehistorická kamna poradí.
Počasí tentokrát vyšlo na jedničku. Sluníčko svítilo, zima zimila jak jen uměla. A kamna? Půl napůl. Ty spodní kachláky jsou pro dřevěný brikety naprosto nevhodný. Původně byly na uhlí, vyražením prostřední přepážky je táta „přestavěl“ na dřevo. Nevýhoda je, že o nějakém sekundárním spalování, na kterém tyhle brikety fungujou nejlíp si díky této =upravě můžem nechat jen zdát.
Ty horní jsou na tom líp. Po roztopení kůrový brikety dokážou udržet žhnutí někde kolem pěti hodin, což na chalupu docela jde. A my se mezitím můžem věnovat zimním radovánkám.