Třetí patro bylo poslední, na které jsem se ještě nebyl. protože je ale přímo spojené se závodem Lomy Mořina, je přístup do něj obvyklými cestami nemožný. Na straně z Mexika jsou okna zalátaný ocelovýma plátama hned na galerii, na straně Velký Ameriky můžete slanit na Velkou galerii, ale po pád desítkách metrů vás zastaví zase …
Stalinovo podzemí
Do třetice všeho dobrého. Poklop je ode mě zamaskován pod sněhem ale to správné místo nalézám s přehledem (byť si vyslechnu nezbytné „tady si byl předtim ty a prej že tu nic neni“) a honem po špriclích dolů. Postupně se sesoukáme všichni a vyrážíme na prohlídku. Pod schodištěm podél odvodňovacích trubek, což je jediné místo kde je vidět „původní“ podloží pod pomníkem, resp. navážka.
Stalinův pomník
Všichni pražáci zají místo kde stála tzv. „fronta na maso“ tedy stalinův památník. Ne všichni ale znají prostor pod ním. Pamětníci prostor o velikosti fotbalového hřiště možná navšívili v euforické době Rádia 1 nebo koncertů na začátku devadesátých let. To je ale minulostí a najít vstup nebylo jen tak.
První pokus se uskutečnil ve čtvtek večer. Protože dle sms sraz byl buď u právnické fakulty nebo o pět minut později u pantatníku l Plívouš na Vítkově. Naštěstí se vše vysvětlilo a bleskově vyrazil za námi. Nemusel zas tak spěchat, protože jsme stejně vchod nenašli. Jednak jsme nevěděli kde přesvě je a zadruhé bylo všechno pod sněhem. Takže z toho nakonec byla jen rozklepaná fotka zasněženého Starého města.
Zimní Požáry
Praha opět pod sněhem. V neděli se na metropoli od rana snášela nová nadílka. Protože byla ještě i docela zima, bylo zas všechno pod prašanem. A to mu prostě nešlo odolat. Zanechal jsem doma chřipajznou trpící Léňu a s výkřikem „..jen na hodinku“ jsem sedl do auta a řítil se do Řeporyjí, kde jsem po chvilce hledání zaparkoval nedaleko náměstí.
Nevřeň
Už leta mě nenápadná obec na cestě z Varů do Plzně lákala jako cedulka u silnice. Jméno Nevřeň neslyšíte každý den. Když navíc zjistíte, že je zde zachován přes sto let starý kaolinový důl, dostala se obec na seznam míst k navštívení.
Dokument (nejen) o Nevřeni najdete v pořadu Podzemní Čechy . Kdybych měl citovat Dr. Cílka, tak v okolí Nevřeně (nebo Nevřeni, kdo ví?) probíhala těžba kaolinu celoročně. V létě na povrchu, proto je ju tolik ďolíku. A v zimě se stáhli do podzemí. Soudě podle velikosti chodeb a dómů tu musely být tuhé zimy. Největší sál má odhadem přes deset metrů výšku.
Komínář !
Tak jsem komínářem . Ne to není to samý jako kominíci. Ano je to to sdružení jedinců co lezou na komíny. Proč? Asi ze stejných důvodů jako lezou horolezci na skály. Protože tu prostě jsou a rozhled z nich je mnohdy nádhernej. Podmínkou uznání členství jsou tři výstupy na tři komíny ve třech dnech a …
Mayrau
Cedule označující konec Kladna a začátek Vinařic by klidně mohly být na jedné tyči. A hned za ní je vstup do areálu dolu Mayrau, který ukončil svoji činnost v roce 97 a i podle webovek to vvypadalo že jejich moto ;“.. . . návštěvník získá intenzivní pocit, že prochází dolem, který před půl hodinou opustila …
Měsíční šachta
Po lehkém STYXU a krátkém Epsilonu je Měsíční šachta opravdový nářez. Už z popisu keše je znát že to bude stát za to, obzvláště pokud autor sám doporučuje odlov do dvou dní. A to se stalo i nám. Následující text obsahuje spojlery, nečtěte pokud chcete keš odlovit sami! Normálně to nedělám, ale tahle stojí zato. …
Smrky Stříbrná
Ne, není to překlep. Šlo totiž o jejich kácení. Vlastně ne přímo o kácení, tedy porážku celých stromů, ale pouze o jejich zkrácení. Za třicet let vyrostly smrky pekelně vysoko a bylo potřeba je v polovině zkrátit. Takže hurá vzhůru. Princip je jednoduchý – jeden musí vyšplhat po kmeni na špičku, uvázat lano, hodit ho …
Mexiko – Vodní štola
Vodní štola měl být další možný způsob, jak se dostat do systému ve 3 patře. Plus měla ukázat místo kde jí protíná Únorová propast. To že oba předpoklady byly mylné se ukázalo nejen při průzkumu, ale i při následné kontrole mapových podkladů.