…a takové to tehdy bylo
Tentokrát nejde o Cimmrmanovy trpaslíky Děda vševěda, jak znalci jistě rychle rozpoznali, ale o obyčejné myši. I tak mají ale mnoho společného. Ty potvory vám vlezou všude (stejně jako trpaslíci), a strašně rychle se množí (stejně jako trpaslíci). Na rozdíl od nich se mi je ale nedaří chytat, natož jen tak zahazovat. Kdybych to byl …
Je to už skoro pravidlem, že sníh přijde koncem listopadu (a to ještě jen někam), aby nás navnadil a pak se až do ledna neukáže. A když ukáže, tak se neudrží. A udrží-li se, tak jen ve formě pocukrování, což je do pláče. Letos jsme naštěstí plakali v matce měst, takže nám to až zas …
Už z minulé návštěvy železničního muzea v Lužné u Rakovníka vím, že správný mašinfíra při zozjezdu parní lokomotivy nikdy nenechá proklouznout kola, byť se to dává na efekt do filmů. Protože ale v zimě byly všechny mašiny zazimované, nešlo to ověřit. Až teď. Poslední parní víkend, jak zněl oficiální nízev rozlučky se sezónou byl krásně …
Bylo mi něco do deseti let, když jsme v rámci prohlídky Husitského muzea sestoupili do podzemí. Táborské propojené sklepy, nebo spíš celá propojená sklepení jsou totiž součástí expozice (ale placená zvlášť). Pamatuju si to jen matně, ale poté co jsme shlédli hrdinný třídní boj levicové lůzy proti pravičáckým klerikům jsme postoupili k ukázkám vozové hradby. …
Tak jsme zas jednou chtěli na dovolenou. Z dobrého nápadu společné dovolené se stal ping pong s Černým Petrem. Už loni jsme se s Kovárovými shodli, že poletíme na společnou dovolenou do nějakého baby-friendly hotelu. Odlet určitě z Prahy. Když jsme totiž předloni lety mířili na Lefkadu, zkusili jsme letět z Brna. Pendolinem je tam člověk …
Pokračovat ve čtení „Tak jsme zas jednou chtěli na dovolenou…“
Není nad to, když si člověk může kutit na svém. To to pak dělá s láskou a nadšením, Jako třeba Milda. Dostal po baničce chatu, sestra dostala odstupné a samozřejmě tam může kdykoliv přijet. Ale většinou je tam jen Mildas rodinou, kompletně ji zrekonstruovl a pořád něco vylepšuje. Jako třeba teď, na střechu dal ohřívač …
Přestože už tu skoro čtvrtstoletí nebydlím, pořád je to místo mého dětství, Dost se za tu dobu změnilo. Zámeček už není pomalu chátrající a křovím zarůstající depozitář Archeologického muzea, stal se z něj Institut Václava Klause. Je ale stejně nepřístupná jako dřív, možná ještě víc, kdysi se mohlo i k bustám na terase. Teď jsou tam …
To takhle jednou v sobotu přiběhne sousedka, že si vzpoměla na veteránskou rallye, která se jede kolem. Bylo hezky a tak kolem hlavní silnice postávala půlka vesnice. Motorky jsme už nestihli, ale auta byla fajn. Řidiči byli příjemě naladěni a potěšeni z ovací, které jsme jim připravili, a tak mávali nám, my jim a …
To, že je v Průhonicích park, to je mi známo nejen z pochodů do Prčic, i když ten poslední se mu už vyhnul. Ale o dendrologické zahraně jsem neměl ani ponětí. A protože bylo pěkné počasí a já byl fakt rád že pro mě Lucka včera dojela, vzal jsem mnňouse a hurá do (pěstěných) lesů.
Když jsem vloni úplně promočený a vyčerpaný stál polonahý na náměstí v Prčicích, přísahal jsem si že na jubilejní ročník pořádně natrénuju. Že dorazím do cíle v limitu, abych si užil mumraj za světla Navíc to bude padesátý pochod Praha Prčice celkově a moje pátá sedmdesátka. Rok se s rokem sešel a je pátek, 15.května. Zítra ráno mám …