Už dlouho jsem chtěl psa. Dlouho to nepřicházelo v úvahu, báli jsme se že Matěj, neboli letos patnáctiletý kocour z toho bude mít infarkt. Protože ale vypadá stále čile, začali jsme se o téhle možnosti bavit reálně. Po mnoha debatách jsme se shodli na kompromisu. Chvíli to trvalo ale podařilo se 🙂 Bude to Border terrier, nikoliv Airdale nebo Lakeland. Hlavně že to bude čistokrevnej terrier, žádnej vořech. Ani ne 14 dní nato našla Lenka inzerát, že levný štěnata brdt k odběru. Tak jsme se vypravili, vybrali fenku, si tu nejmenší ale nejaktivnější, a za týden si pro ni jeli i s krabicí od bot. A když už jsme měli takhle krásně vybráno, zkásla nás paní dodatečně ještě o čtyři kila za očkování, že prý s tim nepočítala a mezitím co nás tehdy ještě bezejmenné štěně olizovalo nám prozradila, že moc chovatelka neni, pac jejich borderteriérku navštívil sousedovic Jack Russel terrier.
Aida
