Rychlá a nenáročná keš v Pze, s motivujícím názvem Hostivařské podzemí . Začíná kousek vedle obratiště dvaadvacítky a končí… no když ji projdete zjistíte sami.
Ještě před pár lety by to bylo vysoce zajímavá podívaná, teď to bylo trochu monotonní. Prostě jdete klasickým podzemním „vajíčkem“ tedy chodbou kulatého nebo vejčitého průřezu. Možná i proto Plívouš nebral foťák a tak existuje jen tato jedna mizerná fotografie.
Zajímavé ale je, kolik života se ve stokách skrývá. O potkanovi, se kterým jsme chvíli hráli na honěnou se dá říct že je tu doma, ale užovka mě docela překvapila. Tedy, užovka. Prostě si tak šlapu v holinách kalnou vodou a najednou se přede mnou cosi černého vlní pod hladinou. Je tady i docela proud, stoka má tak třicetistupňový spád a tak voda teče rychle. K ústí je to ještě docela daleko a tak si had musel docela máknout aby se sem dostal. Barvy nejsou moc vidět, trochu mě leká že má hlavu pod vodou (to dělají korálovci, ne?). Naštěstí se had bojí víc než já a tak se vzájemně dohodneme, že já v klidu počkám až odplave a zmizí někam do potoka.