Znáte to – zahrádkářův jar je obdobím shonu. Posekat, pohnojit, okopat,prořezat… hlavně to prořezat. Třeba lípa vzadu na zahradě. Pamatuju si jak jsme ji kdysi s panem B. zkracovali korunu. Tedy, aby nevznikla mýlka, že by vylezl až tam nahoru. To bylo na mě, nicméně konzultační role ze země byla neméně důležitá. Letos se o tuhle roli podělili Lucka („neřežes jí nějak moc?“) s dědou ( radši neříkal nic, abych nespadl).
A pak taky přišly Velikonoce. Zatímco loni jsme neobešli vesnici, a pak nám to bylo průběžně diplomaticky připomínáno, letos jsme obešli všechny „povinné“ chalupy.
Za odměnu přišel na zahradu velikonoční zajíček a nechal tam pro Fráňu pár dárků.