Důlní dílo Jeroným je krásným příkladem toho, že když je něco ztracené, je to vlstně dobře uložené pro generace, které to ocení. Takže krásný a komplikovaný středověký důl díky omezení těžby a závalům zmizel nadlouho z map. Až v roce 1982 místní nadšenec vlezl do čehosi co vypadalo jako liščí nora. Po pár metrech objevil krásný dóm s perfektně dochovanou mozaikou vrypů od želízkování (ruční těžba pomocí mlátku, želízka, sochorů, klínů, špičáku, motyky, lopaty, troků a dalších nástrojů) a s očazenými stropy od sázení ohně (postup kdy se skála rozpálí ohněm a buď sama nebo po polití vody pukne).
Nám se podobný pohled naskytl jedno sobotní odpoledne, typicky podzimní počasí jsme nechali na povrchu a tři hoďky vychutnávali atmosféru, kterou snad v budoucnu poznají i regulérní návštěvníci.
…a takové to tehdy bylo
