Jako chalupář mívám k chatařům shovívavý, možná trochu přezíravý postoj. Přecijen chataři mají všechno menší, skoro by se chtělo říct jednodušší. Moderní (rozuměj „jen“ z minulého století) dřevostavba budova nenese takové historické zatížení jako kamenná chalupa s půlmetrovými zdmi. Ale chataření má taky své kouzlo. A obzvlášť tady na Kařezu.
Voda se nosí v kýblech od sousedů, chata je jedna místnost s malou předsíní, myšky kam se podíváš. Ale sporák na dřevo, srovnané v malé hraničce před chatkou, ji spolehlivě vytopí. A snídani pod korunou rozložitých třešní, to prostě v Chylicích nemáme.
Navíc výlet k nedalekému partyzánskému bunkru přinesl plný košík krásných hub, takže zlatí chataři 🙂