Tak jsem komínářem . Ne to není to samý jako kominíci. Ano je to to sdružení jedinců co lezou na komíny. Proč? Asi ze stejných důvodů jako lezou horolezci na skály. Protože tu prostě jsou a rozhled z nich je mnohdy nádhernej. Podmínkou uznání členství jsou tři výstupy na tři komíny ve třech dnech a to za doprovodu člena Svazu českých komínářů. Můj první byl devětapadesáti metrový chihlák ve volně přístupném areálu ruiny cihelny v Třebichovicích, druhý komín už měl 85 metrů a z ochozu jsme shlíželi na areál motolské nemocnice a třetí čtyřicítka u Nadražní na Smíchově. Protože je potřeba dodržet pravidlo jeden komín za den, čeká se větřinou na čas před a po půlnoci, takže oficiálně jsem dokořil a potvdil členství minutku po půlnoci. Je ironií že někteří zaměstnani Mediacomu byli ještě v práci, soudě podle rozsvícených světel kanceláří.
A TADY najdete panoramatickou fotku noční motolské nemocnice
