Vzpomínám na Kubu z IBM, jak popisoval své pracovní cesty do Paříže. Těšil se, kterak po pár prezentacích vyrazí na nábřeží Seiny, nebo na Eiffelovku.
S hrůzou zjistil, že IBM má přímo na letišti de Gaulla pronajaté zasedačky. A to ještě v bezcelní zóně. Takže z Paříže nevidíte nic, krom šedivého oparu v dáli. A takhle to měl každé pondělí.
Naštěstí v Luzernu jednak není letiště a hlavně byl program na dva dny, včetně seznamovací večeře. Taková ta pro padesát lidí, kde se stejně seznámíte s pěti nejblíž vás. Ale i tak to byla paráda.
Stejně jako podvečerní výběh na pět kilometrů podél jezera. Vyšší nadmořská výška udělala své, a tak jsem byl pěkně grogy. A rád vyrazil na pivko a námořnické mušle do místní malé hospůdky.
A cestou si vyfotil autíčko na solární pohon. Krásná věc, poctivé dřevo a moderní technologie. Cena 300 EUR. Yeay! Z toho dárkového balení čokoládiček za pět euro měli doma větší radost.