Oboru na Bílé hoře zná asi každý, jako místo velké prohrané bitvy a letohrádku ve taru šesticípé hvězdy. Ale jako u spousty jiných míst, to zajímavější se skrývá mimo hlavní kolonádu. Hlavně za letoohrádkem, kde svah prudce klesá do Liboce se upravené přímky rozpustile zaklikatí v hustém porostu. Převládá zde dub (z více než poloviny) následován bukem a habrem. Jehličnanů je zde poskrovnu, což dodává místu krásnou atmosféru, umocněnou občasným padlým velikánem, jako dole přes potok nappájející nový rybník, znovuvyhloubený při rekonstrukci. Ta se zakousla i do opravy zdi, podél dolní strany už nejsou charakteristické obrovské díry co si pamatuju jako kluk, když jsme jezdili kolem autem z chalupy.
…a takové to tehdy bylo
