Kolem Ohře už jsem šel, jel, běžel, koupal se v ní, ale nikdy jsem ji nesplul. Takže pro mě byla KOLTí voda byla premiéra dvojitá.
Divoké počasí ze začátku léta bylo zapomenuto, sluníčko krásně pražilo, možná až moc, takže vody rychle ubývalo. Což o to, vzhledem k cennému nákladu na palubě mi to nijak nevadilo, horší to bylo s rychlostí plavby. Pálava je skvělá, stabilní a klidná, ale pomalá. A přestože jsme byli v lodi čtyři, většinu času bylo pádlování na mě. Lucka dostala po prvním dnu zákaz, o Šupině ani nemluvě a Aida se neustále vrhala do vln. Takže krom lovení psiska z vody jsme byli v neustálé stíhací jízdě, a skupinku jsme doháněli jen při soulodění.
Jedna odpověď na “Ohře”