Cyklostezka Hrabovka

Když postavili Nové Spojení a byla zrušena Malá Hrabovka vypadalo to že skončí i Velká Hrabovka. Naštěstí z bývalé železniční trati se pomalu (velmi pomalu) stává cyklostezka, veducí od Hlaváku na Krejcárek a pak dál do Libně. Protože se mě nedávno ptal Fíla jak to vypadá, prošel jsem se po budoucí trase. Ale jen za …

Smrky Stříbrná

Ne, není to překlep. Šlo totiž o jejich kácení. Vlastně ne přímo o kácení, tedy porážku celých stromů, ale pouze o jejich zkrácení.  Za třicet let vyrostly smrky pekelně vysoko a bylo potřeba je v polovině zkrátit. Takže hurá vzhůru. Princip je jednoduchý – jeden musí vyšplhat po kmeni na špičku, uvázat lano, hodit ho …

Splutí Ploučnice

Protože jeskyňaření na Slovensku se opět zrušilo, zorganizoval Plívouš krátkou splavbu Ploučnice. Bohužel ne celé, tedy od Průrvy ale až od Hradčan do Heřmaniček, tedy nejmeandrovitější část. V pátek jsme s Plívoušem, tedy skupina A, naložili v Dronte nafukovačky Pálavy a v sobotu v pět deset hurá směr Mimoň. V Hradčanech jsme se chytli žluté a po chvíli bloudění jsme hlubokým pískovým úvozem vjeli na louku, kde už „kempovali“ Indiáni. Takže jsme auto schovali na improvzované parkoviště v lese a hurá rozdělat oheň (na třetí sirku) a postarat se aby hořel dost na opečení buřta. To se povedlo až po třech hodinách, kdy se při hledání dříví dokázal Plívouš ztratit.

Vraní skála

Státní svátek lze prožít všelijak. Kladením věnců na Vítkově, prohlídkou poslanecké sněmovny na Malé Straně, nebo návštěvou Vraní skály v CHKO Křivoklátsko. Protože na Vítkově jsem již byl a na poslance se necítil, byla volba jasná.

Poslední Finnování 2009

Podzim se kvapem blíží a protože Finn měl naplanováno uložení k zimnímu spánku, nabízela se poslední možnost nabrat vítr do plachet. Jak to na Slapech bývá, chvíle bezvětří se střídají s náruživými poryvy, kdy nestíhám vyvažovat, prdel vystrčenou z lodi, druhým okrajem téměř ponořeným do vody. Za lodí se vine zpěněná brázda, příď rytnicky rozbíjí …

Kréta

Kréta je pozoruhodný ostrov. Jako každá „nově“ objevená destinace přináší spoustu převapení. Těch lepších i těch ne-uplně příjemných…. Čím začít? Asi největším průšvihem je palác v Knósu.Všelijací průvodci velebí bájný Knósos jako nádhernou ukázku Mínojské civilizace. Ve skutečnosti je to asi pětihektarová ruina, kamení je poskládané do obrysů stěn.A to co si všichni fotí je …

Czudek v tanku

V rámci bukoveckého víkendu nás pantáta Kadlubiec provedl nejen svým pracovištěm na STK, ale předvedl nás před svého chlebodárce, majitele autosalonu, šrotoviště a především funkčního bojového parku. Takže zaznělo bojové „do tanku v tank!“ a pak jsme celou hodinku kroužili po zatím budovaném areálu v BVPcku, vyprostovacím tanku a někteří v (kopii) polopásového transportéru Wehrmachtu …

Mexiko – Vodní štola

Vodní štola měl být další možný způsob, jak se dostat do systému ve 3 patře. Plus měla ukázat místo kde jí protíná Únorová propast. To že oba předpoklady byly mylné se ukázalo nejen při průzkumu, ale i při následné kontrole mapových podkladů.

Díl čtvrtý. Bouračka

Žigulíkem cisternu od mercedesu nepřetlačíš.

Hasíme si to z města po stejný cestě, co jsme přijeli. Jako obvykle máme zpoždění a tak to docela šviháme. Miguel chvíli protestuje, ale po všeobecné shodě a konzultaci s tachometrem uznává, že včera večer to kalil ještě rychleji. Slunce svítí, o vysoké hory se rozbíjejí bílá oblaka, prostě idylka. Jako blesk mineme hráz rybníka, říkám si že si jí prohlédnu z druhé strany, ale to ještě netuším, že za chvíli tu pojedu potřetí a to dokonce s majákem. To samé je s mostem v rekonstrukci, kde dopravu řídí dva kluci s PMRkama, vypadaj jak ty z Tesca. Ty PMRka, ne ty kluci. Chvíli to trvá, kolona sem a kolona tam.