Sklípek za chalupou byl dlouhá léta v dezolátním stavu. Přední část včetně nosného sloupu roztrhal jasan, vnitřek sloužil dlouhá léta jako smetištní jáma pro sousedy.
Nejprve bylo zapotřebí strhnout zbytek sloupku, a ochranné zídky. Pak vyvozit snad tunu bordelu. Musela to být po válce zvláštní doba, do stojících baráků zavážet bordel. Neříkám, že dnes se lidi neřídí pravidlem „moje to není, tak co „, ale tehdy to podle všeho přišlo lidem normální a běžná věc. Tyhle přípravné práce mi trvaly několik let, víkendová norma byla čtyři kolečka bordelu.
O víkendu náhodou vyhořel Hroudasíkům program na sobotu a tak jsme mohl na víkend využít vítanou pomocnou ruku. Měl jsem hotovou část zdi, postavené sloupky a založenou ocelovou armaturu na klenbu. Snažil jsem se držet tvar zbytku (nezřícené) klenby, takže o pravidelnosti nemůže bát řeč, tak snad vydrží.
Poté, co jsme si udělali jistící patky na krajích sloupků, začalo skládání placáků nastojato.V jedné, místy ve dvou vrstvách. Drželo je to pletivo pod tím, pro vyztužení to později vylejeme řídkou betonovou směsí. Přecijen nemáme ten grif předků.
Zakončení klenby, na rozdíl od původní, které tvořil obrovský placák naležato, jsme zvolili z cihel , poskládaných do klasického oblouku. No oblouku… Tím, že jsme jsme pletivo vytvarovali do podoby zachovalé kamenné klenby, trochu se nám vlní i jedna polovina oblouku. Cihly jsou na zámek, tedy dvě naležato, dvě nastojato, vyplněné maltou. V nejvyšším bodě jsou klenáky. Jsou ze dvou, do špičky seříznutých cihel nastojato za sebou.
Za čtrnáct dní nás čeká další krok a do konce léta by mělo být hotovo.