Vyrazili jsme si takhle s panem Františkem a Aidou do města. Lucku jsme nechali doma, zaslouží si den klidu. I když jak jí znám, bude chtít vařit, péct, gruntovat, takže vlastně žádné volno. My jsme se však přesto vrhli do víkendového víru velkoměsta.
Cílem byl Petřín, s jeho táhlýma cestama. Ideální místo k běhání s handicapem, v mém případě kočárkem s živou zátěží. Bylo to výživné a tak jsme si cestpu zpátky dali kafíčko v podniku s příznačným názvem – Mama Cofee. Já měl irskký kafe s whisky, Fráňa teplý sunar z lahve, oba jsme vypadali spokojeně.
.