Je to jeden z mnoha domů, které tu v Sudetech zůstaly. Veliký, několikapatrový, solidně postavený. Jeho historie je poměrně bohatá, včetně cikánské rodiny z Maďarska. Snahy o obnovení původního účelu stavení, tedy zájezdní hostinec, však zůstaly bez naplnění. Před dvaceti lety se parta študáků z Prahy pokusila ještě jednou obnovit slávu místa. Bylo jich na to dost a jejich působení je dodnes patrné. A to v tom dobrém slova smyslu – omítky,elektrika, okolí domu. Jenže pak se stalo co muselo, chlapi si našli ženské a ty to celé fungující společenství nějak rozložily. Alespoň si to myslí Tvrdíkovi, jedni z mála stálých obyvatel.
Budovu, včetně krásného tanečního a divadelního sálu čeká dle mého rychlý skluz ze stavu zachovalého do stavu ruiního. Propadlé stropy a zatékající střechy vykonají své. Ukrást již není moc co, ale i to se ještě může změnit.
Smutný konec.
