Archiv pro štítek: Anuradaphura

Při raní sprše si vzpomenu na cetsu do Albánie, konkrétně na probíjející vodní baterii. Místní provedení průtokového ohřívače je taky podobného ražení. Zatím neprobíjí, ale to je podle mě otázkou času, když dráty vedou přímo do hlavice sprchy. I když mám na nohou gumové žabky, asi by mi to moc nepomohlo. Ale zatím dopadlo vše dobře a koupel ne osvěžující

Na doporučení vstáváme poměrně brzy, půjčujeme si kola za slíbených 250 Rupií za jedno a vyrážíme. Je to docela sranda, obě jsou to dámská kola co mají slávu za sebou. Jsou na menší postavu než mám já, takže je to taková jízda jako vosa na bomboně.

V osm nás budí strašlivá kocovina. K snídani máme naštěstí pořádnou snídani, volské voko a toasty s džemem. K tomu banán a džus z papay. Bílek ve voku byl polosyrový a džus smrděl stejně špatně jako chutnal.

V devět pro nás naposledy přijel Namal. Píšeme mu nějaké zápisy do knihy, v češtině i angličtině, přidávám i mobil, tak jsme zvědav kdo se ozve. V deset jsme na autobusáku, kde nás posadí do rychlostního busu. To je ten, co nestaví (skoro) nikde jen v cílové destinaci. Jede tady naplno klimoška, takže v těch šestnácti stupních je nám docela kosa a radši volíme normální semi-express bus. Navíc je o polovinu levnější. Sedáme si na španělské bidýlko. Tak označujeme první řadu sedadel, člověk tu sedí vytrčenej vepředu.