Začlo to před rokem. Koupil jsem si mapu. To je základ, vědět kam jít. Nakonec jsme šli úplně mimo . Po roce opět nastala příležitost a důvod se jet na východ podívat.
Začátek byl nezvyklý, vydali jsme se do Vsetína vlakem. Trochu mě zmátlo že jídelní vůz není v každém spoji Českých drah, ale to je evidentně moje blbost a naivita. Naštěstí mě od hladu zachránil bagetář procházející vlakem. Zajímavější to začlo být jen co jsme se geograficky přehoupli na Moravu. To už se setmělo a do vedlejšího kupé naběhla parta mladíků, co to s zemí uprostřed Evropy myslí vážně. Napřed pokopem zjišťovali solidnost materiálů v kupé a pak střídavě na levou a na pravou stranu vlaku slibovali „Čechy Čechům“. Chicotali se až do chvíle, než zjistili že jsou ve špatném vlaku. Vole, pyčo, vystupujem, tohle jede do Olomóca přes Vsetin, ste šulini šici a byl klid.
