Richard. Když vyslovíte toto jméno mezi montanisty a speleology každý hned ví o co jde – vápencový lom, tajná nacistická továrna, skladiště jaderného odpadu. První dvě jmenovaná využití už odvál čas, to třetí je stále aktivní, ba přímo rádio-aktivní. Do továrny i lomu se podíval snad každý, cesta je široká a přístupná. Rozumný člověk se sem podívá jen jednou, továrna alias Richard I totiž není udržovaná, ba přímo chátrá. To spolu s geologickými podmínkami způsobuje neustávající závaly a borcení (byť metr tlustých) betonových nosníků. Snad jediná výhoda je v tom, že pokud se něco uloupne, jsou to většinou stropní desky o váze od pár desítek kilogramů do několika tun, a to pak má člověk jisté.
Grafitový důl Lazec
Jižní Čechy jsou známé rybníky, pivovarem co ho okopírovali Amíci,kulturou a pro znalce i těžbou grafitu. A právě tahle mazlavá černá hmotohornina se stala cílem našeho bleskového výletu. Po práci naskákat do aut a fofrem směr Krumlov, tedy kousek vedle. Areál dolu Lazec je tak velký že by se dalo projít i z Krumlova, ale tuhle část spravuje muzeum a to mělo takhle navečer už zavřeno.
Demolice dolu na Cínovci
O samotném dole toho nemá moc smysl psát. Více najdete ZDE . Důl je více jak 600 let starý a fungoval ještě v devadesátých letech. Pak už šlo všechno od desíti k pěti. Co bylo kovové a nebylo přišroubované, přibité, zabetonované zmizelo v první řadě. pak zmizelo i to přibitý, jako třeba plechy ze střech všech budou. Vrcholem pak bylo vyřezávání trámů místními spoluobčany.
Dlouho (naštěstí) na demolici chyběly peníze. Nemluvě o tom že hned za čárou je v Německu zbudované muzeum. V létě 2011 se ale peníze našly( více ZDE ) a tak se do zbytků budov zakously bagry. To v zásadě znamená i konec unikátního podzemí. Labyrint chodeb v několika patrech, od těch velikých pro mechanizaci až po ty prťavě, plné trouchnivějící výdřevy, sice držících „na heslo“, ale s neuvěřitelným kouzlem, které chápou jen montanisté.
Uhelné safari
Když jsem se v roce 2006 bavil s ředitelkou komunikace paní Martínkovou o plánovaných novinkách, strašně jsem se na Uhelné safari těšil. Kdo by kdy řekl že se do Mostu podívám až za dlouhých pět let.
A to vlastně náhodou, protože i tento rok byl beznadějně rezervovaný už měsíc po vyvěšení termínů. Ale shodou okolností se nečekaně pár míst uvolnilo a tak jsme se vypravili do Mostu. Byly tu sice tendence že se vypravíme už v pátek a zůstaneme na víkend, ale všechno to dopadlo tak nějak jinak. Zato uhlí bylo dost, rypadla rýpala, prach prášil a rekultivace se krásně zrekultivovala.
Perun
Rakovnicko má ( z mého pohledu překvapivě) docela dost hornických památek. Například středověký uhelný důl Perun. Tedy alespoň tak mi byl představen, existuje ještě několik pojmenování (např. Waldman) takže pokud někdo víte jak se to má doopravdy, dejte vědět.
Každopádně jde o zajímavé dílko, skládá se z jedné ultra dlouhé štoly (s minimem bočních rozrážek) která mírně ale vytrvale klesá. Čím hlouběji se chodba noří do nitra kopce tím je profil menší a menší až na konci jde o vyslovené plazivky. Strach z tichého zabijáka CO2 je díky silnější ale kontrolní trubičky zapíchané do jílu nevykazují varovné hodnoty (a nebo už nefungují ). Čas od času je tu i zbytek „výdřevy“ tedy spíš silnější klacek než výdřeva ale na konec neměl nikdo z nás náladu. I proto že místní ne uplně pevný písklovec leží na jílovitém podloží. V něm samotném se také skrývá samotné uhlí, šlo tedy o vyloženě nekvalitní surovinu, ale aspoň bylo co dělat v zimě, kdy byla pole pod sněhem.
Přestože nás bylo na hledání vstupu víc jak deset, nakonec se nám to povedlo jen čtyřem po třech hodinách hledání, takže se není čemu divit že i s focením jsme tu ztrávili celý večer.
Oderské vrchy
U nás je málo lokalit, které jsou z montanistického hlediska tak zajímavé jako okolí Budišova nad Budišovkou. Od pradávna až do nedávna se tu těžila břidlice (poslední důl byl uzavřen teprve r.2003) a tak je to tu samá díra. Většinou se totiž těžilo hloubkově což v kombinaci s břidlicí přináší krásně skládanou „výdřevu“ a obrovské těžební komory.
Důl Chuchle
Bývalý dolomitový důl přeměněný na sklad trhavin se nachází příznačně v ulici V dolích v pražské Chuchli. Krátká návštěva zajímavého podzemí byla možná díky Klubu Českého podzemí a firmě Explosive Service sro.
Zajímavostí jsou nejenom samotné kobky pro trhaviny, ale hlavně zachovalé lezné oddělení mezi patry. Horní štola má další lezné oddělení na povrch, sloužila jako útěková chodba. Nyní je ale důkladně zabezpečené proti vstupu.
Fluoritový důl
Rudné hornictví má v Čechách silnou tradici a tak je těhle „děr“ spousta. Až mě zaráží, co všechno se dá těžit. Krom obligátního uhlí a uranu třeba fluorit. Jo, je to ta věc co se dává do zubních past ( třeba i kvůli remineralizaci zubní skloviny), jinak je to minerál v (ideálně) krystalické podobě, žluto-nazelenalé barvy.
Deštivý den nenabízel mnoho atrakcí a tak jsme si jej vybrali pro focení v podzemí. To jsme netušili, že je to den, kdy sever Čech zasáhne blesková povodeň, která svou zuřivostí překoná i povodně z roku 2002.