6:15 – budíček po další probdělé noci. Místnost má sice větrák, ale jen takoá ten na stojanu. Je plný mastného prachu, špíny a je hrozně hlučný. Do sprchy to jinak než v žabkách ani nezkouším.
7:00 – už stojíme před hlavní branou, přesně na otvíračku
7:10 – pokladní, tedy policistka, dojedla snídani, trhá nám lístky av ypouští nás do komplexu. Je to jediná brána, navíc celý bývalý královský komplex je obehnán širokými vodnímyi příkopy. Místní rádi tvrdí že jsou plné aligátorů, my tu kliku je spatřit neměli. Každopádně ten jden vcházíme jako první, všude kolem je ticho a klid. Po upraveném hlavním chodníku směřujeme ke skále. Je od nás asi čtyřista metrů. Je čím dál tím větší a větší.
