Richard. Když vyslovíte toto jméno mezi montanisty a speleology každý hned ví o co jde – vápencový lom, tajná nacistická továrna, skladiště jaderného odpadu. První dvě jmenovaná využití už odvál čas, to třetí je stále aktivní, ba přímo rádio-aktivní. Do továrny i lomu se podíval snad každý, cesta je široká a přístupná. Rozumný člověk se sem podívá jen jednou, továrna alias Richard I totiž není udržovaná, ba přímo chátrá. To spolu s geologickými podmínkami způsobuje neustávající závaly a borcení (byť metr tlustých) betonových nosníků. Snad jediná výhoda je v tom, že pokud se něco uloupne, jsou to většinou stropní desky o váze od pár desítek kilogramů do několika tun, a to pak má člověk jisté.
Podzemní továrna Richard
Podzemní továrna označovaná jako Richard mě lákala už velmi dlouho. Když se naskytla příležitost se podívat do přístupné části, neváhal jsem.
Nejvíce informací najdete na webu Romana Gazsiho Richard-1 takže nemá smysl je přepisovat. Najde te zde i odkaz na Virtualní prohlídku od Laco Jahody (a spol.) takže není nutné vstupovat dovnitř. Ale znáte to – na vlastní kůži je to nejlepší. I když…
Podzemní továrna Braník
Původně (cca 200 let zpět) sahala nynější Branická skála až do Vltavy. Protože je to zakončení Českého krasu, je i tady velmi kvalitní vápenec, takže se není čemu divit že tu vznik povrchový lom a vápenka. Ještě ve třicátých letech běžela naplno. Dopravu obstarávala vlečka na nádraží Braník.
Za 2.světové války bylo rozhodnuto o vybudování podzemní továrny. byly vyhloubeny tři hlavní štoly spojené propojkami. S koncem války skončily i plány výroby a tak krom pár soustruhů tu nic nebylo.