Jeden zimní slunečný den

I holky si to užívaly

Včera začalo hustě sněžit a tak do rána napadlo dobrých dvacet čísel. Mrzlo až praštělo, když jsem projížděl Krásným Údolím, ukazoval palubní teploměr -15 stupňů. Nedalo mi to a svezl jsem toho kluka, co se vracel z Hollandie z noční směny. Když šel včera do práce, prý taková zima nebyla.

Den začal nádherným východem slunce nad letištěm. Blankytně modrá obloha slibovala krásné výhledy a tak jsme s Aidou vyrazili na obhlídku. Brodili jsme se sněhem, pokecali s krávama a samozřejmě hledali myšky pod bílou peřinou.

Den skončil barevnou hrou slunce v mracích, takovou krásnou imitací polární záře.

Na cestě do Krásna

Aida cestou do Krásna

Krásno je krásné. Ať si kdo chce co chce říká, Krásno je krásné. Akorát nesmí být zima, pršet a celkově počasí, že by psa nevyhnal.

My jsme vyhnali hned dva, Aidu a Kukyše (Nebo Cookishe ? – Plívouši pomoz nemám v tom jasno). A aby se v tom čase nečasu nehnali sami, trmáceli jsme se s nimi. Pouť to byla navýsost obětavá, hlavně ve finální části. V hornickém muzeu jsme stihli akorát pani pokladní popřát klidné zavření muzea s výhružkou, že se zítra vrátíme. Už tři hodiny, celou cestu do Bečova, pršelo a Krásno tak vůbec nebylo krásné. I když se nás o jeho krásách pokoušel přesvědčit místní bezdomovec, který stejně jako my hledal něco na zub v místním, po vietnamsku přetvořeném Coopu.

Ještě že nás TJ přijel vysvobodit.

Drak

Vzhůru k oblakům, vzhůru za talířem! :)

Jedno krásné vratíkovské odpoledne a šťastná rodinka na louce s drakem.

p.s – ještě jednou díky za nalezené klíčky 🙂

Blava

Pokaždé přemýšlím, kdo vymyslel zkráceninu Blava. Mě příjde že je to se městem spjaté odjakživa, ale byl jsem onehdá vyveden z omylu. Pod tímto názvem jsou známé i dva vodní toky nedaleko města, možná odtud vítr vane.

Brno je zlata loď, v Praze je blaze, ale Blava je prostě Blava. Asi je to předsudek, ale prostě při cestě do této metropole bez metra se neubráním takovému rakousko-uherskému (jemně nakrájenému) pocitu. Jakoby mocnářství stále fungovalo, a v tomhle spíše poklidném městě mělo výrazné zastání. Klidná atmosféra centra, většinou pohodoví hoteliéři, bez problémů beroucí psa do tří hvězd. A tech deset euro navic za ten komfort stalo. 🙂

Pěšky do Lokte po zrušené trati č. 144

Trať číslo 144 z Lokte do Krásného Jezu je jedním z Mizejících míst domova . Upozornil mě na ní Plívouš a o předsilvestrovském pobytu jí část s ostatními prošli. Nechal jsem si tento výlet na více jarní počasí, což se v sobotu náramě vydařilo. Těch necelých třicet kilometrů v mých a aspoň padesát v Aidiných tlapkách bylo sice znát, ale výlet to byl parádní .