Srí Lanka – Den 3 – Kyjev – Colombo

Letiště Borispol Kyjev

Třetí den bude na zápisky stručný. Po ranní vydatné snídani (zbytek špaget od večeře) se lážo plážo přesouváme pěšky na Kyjiv-Pasažyrskyj vakzal kde nasedáme do shuttlebusu směr letiště. Je tu příšerně přetopíno, vůbec mi tady přijdou nějaký zimomřivý. Anebo jen historická zkušenost říká že s listopadem udeří mrazy, jen letos se to nějak nestalo.

Kolem poledne jsme před letištěm, kde mě Léňa donutí vyhodit velmi nevzhlednou, avšak teplou čepici. Měl jsem jí léta a tak ji do odpadkového koše házím s těžkým srdcem. Při odbavování nás překvapuje že baliči kufrů berou jen hřivny, ale aspoň ušetříme. Letíme až ve tři a tak máme dvě hoďky na pozorování cvrkotu v odletové hale, která prochází rekonstrukcí. Je neuvěřitelný jak jsou někteří pasažéři laxní. Hlas paní vyvolávající poslední pasažéry už je lehce nervozně roztreseny, nicméně ani to nedonutí skupinku opozdilců zrychlit. Pět minut po plánovaném odletu se pomalu došourají k bráně do letadla. ještě že letí do Bankoku…

Srí Lanka – Den 2 – Kyjev

Most Přátelství - Kyjev

Přecijen se únava z letu projevila a tak chrníme do desíti a než se vykopem směr centrum, bylo jedenáct. V plánu je Matka Vlast vysoká to epochální socha nad městem.

Do centra se přesouváme pěšky, přes Zlatou bránu pozůstatek historického opevnění Kyjeva. První zmínky jsou z roku 1037 takže je k neuvěření, že se masivní kus opevnění dochoval v této podobě. Vysvětlení je snadné, k tisícímu pětistému výročí byly v roce 1982 Zoloty vrata kompletně zrekonstruovány (rozuměj předělány) podle nejlepšího vědomí a svědomí jak to tenkrát mohlo vypadat. Srovnání fotek před a po rekonstrukci nabízí Wikipedia a je to zajímavé .

Srí Lanka – Den 1 – Praha – Kyjev

Takže začínáme. Je pět ráno, tma a klid vůkol. Před náma měsíc volna. Placeného. Zvlášť to druhé je mi vyloženě příjemné. Takže ani neremcám, vstávám a balíme. V půl sedmé stavíme u ségry, už jsou s Johýsem připravené a vezou nás na letiště, za což ještě jednou velký dík.

Odbavovací procedury proběhly standardně, trochu zbytečně balíme bágly do folie. Let sám o sobě byl tak nějak v mezích očekávání. Ukrajinský AeroSvit je prostě něco trochu jiného než Air Quatar, ale v pohodě. Sendvič a kelímek tomatojuice dostane každý.

Kolem poledního dosedáme na plochu letiště Borispil, uváděného jako modernější ze dvou kyjevských letišť. Teplota je přijatelná, lehce pofukuje. Letadlo zaparkuje na ploše a do haly drandíme busem. Nejsme jediní, chobot z haly mají asi jen dvě tři letadla. Cestou míjíme žlutomodré speciály, tušíme že ty budou lítat směr Srí Lanka. V hale se oddělujeme od většiny, která jen transferuje, my jdeme k odbavení.