Den dětí v Braníku (spíš na Kačerově)

Co podniknout, když máte volné sobotní dopoledne? Přesněji jen to dopoledne, protože dítě by mělo mít klidový režim?  Není samozřejmě nic lepšího, než vyrazit na nádraží plné dětí.  Na druhou stranu dobrá  nálada a radost taky léčí, takže se zdá, že to náčelník přežije ve zdraví. A navíc jsme podnikli několik věcí, které byly pro …

Zimní piknik

To že je zima, ještě neznamená, že se necháme ochudit o tak báječné aktivity, jako jsou buřty na ohni. Stačí se zvenčí zahřát teplou bundou a zevnitř natápět rumíkem nebo ještě lépe griotkou. Vůně třešní na sněhu je prostě báječná. Aida sice neměla lahůdkový čaj, ale zas měla péřový spacák. Zavrtaná až po čumák vyhlížela …

Z Kosti do Podkosti a nazpátek

Letos bylo (jako obvykle) příliš málo vyloženě pěkných podzimních dní. Takových, kdy slunce svítí ještě teplou letní barvou, ale všemi barvami  hrající listí  už  mu dává nezaměnitelnou podzimní melancholii. Je přitom zajímavé, že ještě v sobotu byla inverze, takže jsme s Petrem zvažovali výlet někam do hor.  Nakonec stačil i Český ráj, okolí hradu Kost …

Chata Zlatý potok

Je v Orlických horách, takže je to pěkný kousek. Navíc nejbližší navigační bod je vesnice Bystré. A těch je v okolí několik. Takže někteří sjezdili polovinu Náchodska. Nám se naštěstí podařilo trefit to správné hned napoprvé. Chata samotná leží hned vedle stejnojmenného potoka, pravděpodobně to stejně jako mnoho domů v okolí byl původně mlýn. Nebo později fabrika na zpracování lnu, když po průmyslové revoluci velkozpracovatelé vytlačili drobné mlynáře.

Ale tuhle slávu má chata, tedy spíš budova dávno za sebou. Stejně tak i nejlepší léta jako pobytové zařízení bůhví jakého podniku. Ale zas to má atmosféru a cena za noc jednoho taky nezrujnuje. A takové libůstky jako topení v pokoji, které nejde vypnout (leda by se vypnul hlavní jistič) člověka potěší.

Stejně jako procházka na opočenskou zmrzlinu, na kterou jsme se vypravili celá banda. A tak občas nebyla nouze o karamboly, když řidiči jednostopých kol a odrážedel nezvládali vzájemné soužití na cestě. A to přímo pod dohledem policie.

Jeden zimní slunečný den

I holky si to užívaly

Včera začalo hustě sněžit a tak do rána napadlo dobrých dvacet čísel. Mrzlo až praštělo, když jsem projížděl Krásným Údolím, ukazoval palubní teploměr -15 stupňů. Nedalo mi to a svezl jsem toho kluka, co se vracel z Hollandie z noční směny. Když šel včera do práce, prý taková zima nebyla.

Den začal nádherným východem slunce nad letištěm. Blankytně modrá obloha slibovala krásné výhledy a tak jsme s Aidou vyrazili na obhlídku. Brodili jsme se sněhem, pokecali s krávama a samozřejmě hledali myšky pod bílou peřinou.

Den skončil barevnou hrou slunce v mracích, takovou krásnou imitací polární záře.

Aedificium hoc sine aquis ruet

Klášterní zrcadlení

Bezsněžné počasí přímo vybízelo autoturistice s občerstvením. Cílem našich vozů se stalo parkoviště před klášterem Teplá. Bohužel jsme prošvihli příhodnější termín prohlídky a tak jsme šli čekat na další do zahrad, které se nám zato odvděčily melancholickou atmosférou.

Alespoň jsme si mohli v klidu prohlédnout venkovní vododílo. To úzce souvisí s tím, co bájný Santini vytvořil uvnitř kláštera.

První sníh sezony

Kam nechodí ostatní, chodíme my...

Původně mělo jet asi deset lidí, mé milované geronty do toho nepočítaje. No a nakonec jela jen sl. Živná a mí milovaní rodiče s Johanou. Původně to měl být hezký podzimní výlet, nakonec to byl první zasněžený dvojden sezony. Z toho plyne, že člověk nemá moc plánovat, stejně to bude jinak.

Na Andělské hoře to ještě na podzim vypadalo. Na Klínovci už byla mlha zima a lezce zasněžíno. A dole pod kopcem v Německu už byla pravá zima s deseti centimetry sněhu. Naučná stezka včetně bývalých důlních děl zela prázdnotou, opět díky pravidlu čím horší počasí, tím lepčí čas na výlet, protože tam nebudou lidi.