Když jsme trvrdli na D1 a čekali na odtah, využili jsme čas na hledání ubytování v Mikulově, kde jsme se rozhodli strávit víkend před Krétou. Podařilo se na desátý pokus, našli jsme si prima kutloch na hliništi. Tedy na Hliništi, ulici opisující polokruh kolem Mikulova, za kterou už je jen jeskyně na Turoldu a vinice.
Majitel pensionu Falkom se ukázal jako milý chlapík,jen jsem ho musel skoro nahánět, abych mu mohl zaplatit. Spolu s klíčky od pokoje jsme získali přístup k zahradě s venkovní kuchyní (gril by pojal menší selátko), dvěma bazény a minivinicí.
Mikulov není velké město. Takže když něco hledáte, bankomat, lékárnu, restauraci, tak ve většině případů jdete přes náměstí. My ho za víkend přešli asi tucetkrát. S náměstím souvisí i restaurace. Obzvlášť U Obřího soudku je příšerná. Kuchyně (i ta studená) zavírá v půl deváté, polovinu z jídelního lístku nemají a ještě jsou drazí. Moc špatný zážitek. Oproti tomu vinárna Dobrý ročník byla fajn,mají tam i dětský (pidi) koutek, takže nás malý náčelník nechal vypít dvojku výborné Pálavy, které jsme si pak pro jistotu koupili i lahev.
Od letní návštěvy stihli opravit celý Svatý kopeček. Zaujala mě oprava stropního trámu ve zvonici. Nevysoká, samostatně stojíci stavba má dvě patra. Pod střechou stojí na půl metru širokých trámech obrovský zvon se snad dvoumetrovým průměrem. Jeden z těch trámů bylo potřeba opravit. Fakt by mě zajímalo, kde sehnali takovýhle dřeva.