Z Kosti do Podkosti a nazpátek

Letos bylo (jako obvykle) příliš málo vyloženě pěkných podzimních dní. Takových, kdy slunce svítí ještě teplou letní barvou, ale všemi barvami  hrající listí  už  mu dává nezaměnitelnou podzimní melancholii.

Je přitom zajímavé, že ještě v sobotu byla inverze, takže jsme s Petrem zvažovali výlet někam do hor.  Nakonec stačil i Český ráj, okolí hradu Kost a přilehlých rybníků, okolo kterých jsme dali kolečko.

Byly to něco přes tři kilometry a až na malou výjimku to pan F. dal na motorce.  Asi z něj bude vášnivý motorkář. Drandil jak z kopce, tak do kopce, v lese i na louce.  Jen na ten posed, kde jsme ho přebaloval si ji nevzal. zato bylo překvapením nalezení nevypálené patrony do brokovnice, šestnáctky. Nechal jsem ji za trámkem, třeba jí tam najdu i napřesrok.

A třeba najdeme i toho žabáka, co se z něj Kiki snažila vyloudit prince. Jenže  mu tu opravdovou pusu nedala a tak po propuštění odskákal s kvakotem do houští.

Napsat komentář