Archiv 2007

Noční pětatřicítka

To byl zas jednou nápad.I když – vlastně to byl dobrej nápad. Protože si Standa něco uhnal, odložila se Sněžka na leden. Aby nám to nebylo líto, odvezli jsme se vlakem do Berouna a pro osvěžení jsme to pojali jako noční pochod, takže v osm na Smíchovském nádraží, v devět start Z Berouna. Po pravém břehu Berounky, podél dráhy, kupodivu tam vede krásná cesta. Další zastávky Karlštejn, kde jsme se snažili s ním vyfotit, zas zpátky v vodě přes Řevnice nahoru na hřeben,nechutný stoupání, před Cukrákem podejít dálnici a lesem na Zbraslav. Ranním autobusem v šest dvacet hurá dom.

Čertovský Mikuláš v Sázavě

Tak jako loni jsem letos hulákal po děcáku v Sázavě, strašil ty menší a snažil se pohnout s těma staršíma. Prckové byli fajn, u některjch bylo vidět, že čekají poslední hodinku. Ty dospělejší už sou otrkaní, ničeho se nebojí. Ale i tak to byla legrace. Zvláště to pak ze sebe dostat, horší než haviř po šichtě.

Eine kleine Biertest

Na oslavě narozenin jsem si prošel nejen Jáchymovské peklo, ale i Béňovým Pivním Srovnávacím Testem (BEPIST). Pravidla testu naeznete zde a zde . Některé výsledky byly více než překvapivé. Kupříkladu Miguel před testem láskyplně pohladil desítku Kozla,jakožto momentálně nejoblíbenější značku piva. Když mu ji pak B. předložil v testu bez etikety, označil ji briskně za „sračku“ a nechápal jak může něco takového někdo pít 🙂

Jáchymovské peklo

Jáchymov.Slavné hornické město, proslavené po staletí těžbou rud, „proslavené“ jako hnízdo uranových koncentráků. V oblasti Jáchymov a Horního Slavkova jich bylo v letech 1949 – 1953 zřízeno osmnáct. Dnes po nich nezůstalo vůbec nic, nebo naopak byly přebudovány v chatové osady nebo biatlonový klub. Prošel jsem část naučné stezky Jáchymovské peklu. Kvůli času a půlmetrovým závějím prašanu jsem dal jen půlku, už chápu proč jsem to šel sám a na průvodci jer napsáno: nevhodné v zimě 🙂 Naštěstí někteří to stihli ještě než napadl sníh. Více v samostatném boxu zde.

Obří jeskyně

První keš, kterou jsem viděl v životě. Nebyl jsem sám, „mudlů“ tam na „kešery“ bylo víc. Každopádně super zážitek, jeskyně je docela obtižná, přesto navštěvovaná. Na závěr ještě šupem na Děčínský sněžník. Fotky jinych kešerů najdete zde . Stručný popis situace v češtině z ofiko Geocaching webu :

Usta jeskyne jsou velice uzka. Potrebujete slanit. Pouzijte kruh ktery je nad usty jeskyne k uvazani lana (na obrazku). Kdyz prolezete usty, ocitnete se v asi 2 m vysoke a 5 m dlouhe komore. Na jejim konci je 8 m hluboka sachta, slanite na jeji dno a pak jeste dalsich 6 metru pres balvany dolu do „Blauer Dom – Modre katedraly“ – viz mapa. Plazte se vlevo pod balvany pres uzkou diru a slezte uzkou sachtou dolu (cca 2 m). K nalezeni cache pak pouzijte plan jeskyne. Cache je schovana par metru za jeskynni knihou na prave strane za kameny.

…. Zdař Bůh !

Zdař Bůh! Když se takhle někdo zdraví, pro Pražáka to většinou zní jako sranda pozdrav. Ostravaci, Karviňaci, Haviřaci a ostatni severomoravský „-aci“, pak my, co máme prazážitky, ale víme svoje. Ve volne chvilce jsem zaskočil do muzea OKD na Landeku.Muzeum je v místě dnes zasypaného dolu a lze na něj použít větu- „nápad jistě dobrý, výsledky..“ jak by řekl klasik. Chce to peníze, peníze, peníze apak to bude stát za to. Stroje skoro stejne jako v Technickym muzeu na Letny, jen to uhli ve skále je fakt pravý, stejně jako nultý patro dolu s expozicí. Kazdopadne snaha se cení, a za pár let to bude echt fajne.

Trapističtí bratři

Na četné žádosti vyjímečně zařazujeme nepůvodní fotografickou reportáž.Již po několikáté byla možnost navštívit trapistický klášter v Novém Dvoře. Tentokráte ještě okořeněné o dřevorubeckou brigágu. Ta mě tak zaměstnala, ze za bratříma se nakonec vypravil jen chodec první třídy Béňa a Pedro, co se vracel do Prahy dřív. Vyzbrojeni dobrou vůlí a fotoaparátem stvořili část toho, co vidíte v galerii.

Prázdniny v Římě

Ok uznavam, nebyly to prázdniny, jen prodloužený víkend. Ale stejně to stálo za to. Byl to trochu fofr, nepříjemným zjištěnám byly plně obsazené levné hotýlky v centru, museli jsme vzit dražší, za tyhle prachy na noc mam v Praze najem na tyden, ale což. Náladu nám trochu zlepšilo nařízení, podle kterého je 29.září vstup do muzeí a památek free. Colloseum, Forum Romanum, Kapitol, Vatikan, hurá na kopuli na vyhlídku, Castelo di Angelo, fontana di Trevi, španělské schody, letiště. Protože v pokladně dráhy na letiště došly lístky, poslal nás výpravčí na letiště taky zadarmo.

Druhý ferratový víkend.

Tak tentokráte to vyšlo. Na nebi azzuro, sluníčko příjemně svítilo, ferraty byly nádherný. Část lezců šla na lehčí Preinerwandsteig, ja si zkusil Königschusswandsteig , byla to zabíračka a hlavně krásné úseky lezení bez jištění s třicetimetrovou hloubkou pod nohama zas pošimraly pud sebezáchovy. Oproti tomu Hans druhý den byl vyloženě vychutnávka, akorát Béňa se rozhodl, že ho doslova vyběhne, chvíli jsme ani nevěděli kde je. Lenoši z druhé skupiny tak přišli o spoustu zážitků, třeba se poučí pro příště.

Silver Javelin III.

Tady není moc co dodat. Slibil jsem to, a tak pres hnusny počasí jsem vyrazil do Kostelce nad Černými lesy, respektive do prostoru bývalé raketové obrany Prahy. Nebylo to špatny, ale nějak jsem nemel nejlepši náladu, navic počasí naprd. Jen Gomovy dýmovnice to trochu oživily 🙂 Cestou zpět jsem se mrknul ještě na EL Paso, maj to tam všechno takový veliký, průmyslovy 🙂

Budapešťské zklamání

Napřed popořádku. Legendární Zlatý písky v Blavě, přejezd na Velky Meděr na slovensko-maďarských hranicích.Prima koupaliště s rychlým tobogánem, prsatou roštěnkou v místních informacích co i „igen“ rekne tak ze se vam zamlží brýle a ubytovani v rodině Nagyových za dvěstepade na noc s tím, že spíte v ložnici jejich dcery (odjela na prázdniny pryč) protože v obýváku už je jiný pár odněkud z Přerova. Stejně tak zajímavý Gabčíkovo.V Estergomu se dá platit SK za super vyhlídku z katedrály.

No a pak Pešť. Všude samej Maďar, nikomu a ničemu nerozumět. zlatá univerzální angličtina. Parlament, Citadela, lázně (trefili jsme blbej, pouze-muži den) a to je asi tak všechno. Hezky zpátky přes Boskovice dom. Ještě cestou zavařit prasklej vejfuk a je po dovoleny.

Via Ferrata

Tak se to povedlo. Dojeli jsme do Raxu, což je začátek Alp. Je kousek za Vídní, takže z Prahy necelých 400 km po dálnicích (rakouská stojí cca 270 Kč). Počasí první den vypadalo divoce, to nebyl déšť, ale chcanec. Poté co jsme promokli na suťovišti, zachránila nás Neue Seehutte, vyšlo sluníčko. S napětím jsme v neděli vyrazili na ferratu Hans von Haid. Díky zmatku jsme se vyhli třetině cesty, ale i tak to B. nedal a vyrazil do kamenného pole ještě jednou. LJ se závratěma to zvládla, nakonec byla úplně v poho.

Golf, Porsche , Karlštejn

Ve čtvrtek se v golf resortu konal golfový podnik ze série Mediacup, nad kterým mělo záštitu Aktuálně.cz Akce vskutku veliká, přestože, nebo právě protože jsem nehrál stála za to. Poté, co jsem se navnadil projížďkou po hřišti v golfovém vozítku (vřele doporučuju, je to sranda) jsem využil možnosti svezení a vlastnoručního řízení Porsche 911 carrera. To se snad ani nedá doporučit, to by mělo být státem nařízeno, deset kilometrů na osobu ročně. Kopec nekopec, zatáčky přímo hltá, přesto je poměrně pohodlné a civilní. Druhé Porsche, Cayene, je přecijen SUV masírka, jste obklopeni luxusem, ale není to ono.

Bouračka v Albánii a jiné radovánky

Protože jsme loni nebyli schopni se dohodnout kdy teda pojedem, přesunulo se to na konec letošního května. A jak už titulek napovídá, vejlet opravdu stál za to ! Projeli jsme sedm států, osmkrát překročili státní hranici a až do osudného odpoledne najezdili přes dva tisíce kilometrů. Protože jsme toho viděli a zažili hodně, více najdete časem na samostatném speciálu jako Ukrajina nebo Rusko .

„PPP“ aneb Pochod 70 kilometrů

Jako obvykle Uhlík, co mě na myšlenku přivedl, nakonec jit nemohl. Nakonec jsme vyrazili s Plívoušem a Béňou. Pedro se přidal až v Týnci ale i tak jako pro netrénovaného to byl výkon. Trochu jsem se bál té sumy, ale nakonec jsme před cílem ještě dali asi čtvrtkilometrový běh.Asi náím přeskočilo. A jako obvykle ČD se zas moc nevyznamenaly. Druhý den byl v poho, jel jsem se projet na kole po Praze a těch 23 kilasku v sedle rozhybalo ztuhlé klouby :).

Protože stoupá počet lidí co hledají mapu pochodu ,tak jsem dávám fotku té, co dostanete na startu naší, nejdelší varianty.A tady najdete časy a fotky z ročníku 2008.

Kombál

Po týdnech hledání, vzrušených diskuzí i životních kotrmelců zakoupila naše čtyřčlenná Albánská výprava Ladu kombíka, plným, jménem BA3 2102. Je stejně starej jako já, dokonce o půl roku starší.Motor 1.2 podčtvercový, zož znamená vlastně to, že letí do otáček jako drak. Na testovací jízdu jsme vybrali 2.meznárodní Ladasraz, kde nám jej zkoukli, doporučili co opravit a na se se vykašlat. Protáhli jsme ho na letštní dráze a podohovym tempem hurá dom.

Maloskalský skalní výlet

Svátek práce jsme oslavidi prací těla a ducha. Cílem se stalo maloskalsko na hronim vyběžku Českého ráje. Jedno a puldenní výlet s přespáním na vyhlídce se nááramě vydařilo. Návrat do cililizace byl o to horši. Zvlášt večer to byla skutečná jízda, doma mě čekala Petra s nemilou rozchodovou zprávou.Bez dvou měsíců sedm let se vypařilo během jednoho večera… 🙁

Drang nach Fichtelberg !

Třetí tisícovka kilometrů od zakoupení fichtla překročena, celkouvě chlapec kroutí osmou tisícovku. Jako muslim musí do Mekky, tak fichtl musí na Fichtelberg. Takže jsem dolil benzín, olej, nacpal špunty do uší a hurá směr Německo. Prvních 50 km byla lahoda, bylo ješte docela chladno, takže jsem to krásně švihal. Akorát jsem zabloudil ale to nevadí v jedenáct už mě vítal Jáchymov a jeho pověstný serpentýny. Tam už jsem musel chladit, holt pooledne. Sluníčko pralo na plný pecky a Jawa makala do kopce na jedničku a plným nasazením. Přechod hranice se odehrál hladce, v úsměvném duchu a paku už hurá do dvanáctiset metrů. Byl to zároveň výškový rekord fichtla, leda bych ho vzal do těch Alp…

Lágr Vojna

Po dlouhe době jsem se konečně podíval do komunistického lágru Vojna u Příbrami. Tento a další kominustické koncentráky (nad bránou mají heslo „Prací ke svobodě…) už dneska připomíná v lepočím případě pár ruin, v tom horším je tam chatová oblast (jako Rovnost v Jáchymově). Snad jen Horní Slavkov a Bytíz dodnes slouží ke svému účelu. Vojna je zrekonstruovaná, někdy až moc (přecijen 89 milionů z rozpočtu se musi někde utratit). Atmosféru to ale má. Není to ono, ale co by člověk čekal od národa s takovou tolerancí ke komunismu…..

Alpy Kaprun

Jako každý rok jsem řešil zda si vzít/ nevzít lyže(prkno). Nakonec jsem se na to letos uplne vytento a taky to stálo zato. Nad Kaprunem je třetí nejvyšší hora Rakouska, do třech kilometrů vás vytahnou lanovky a těch posledních 200 výškových metrů do skorokolmého kopce vám pomůžou jistit ocelový lana. Hodí se, přestože jsou skoro pořád pod sněhem. Jinak paráda – sníh, sluníčko, venkovní bazén. A taky chodby skrz horu kvůli vyhlídce. A taky nepoužívaný tunel ve kterém někdy kolem roku 2000 uhořeli všichni co jeli ledovcovým expresem nahoru….

Pochod Praha – Rabyně

Protože se chystáme na PPP (PochodPrahaPrčice) tak v rámci tréninku jsme zvolili malou trať kolem 30km. Z Modřan po nově budované cyklodálnici na Zbrasav, po silnici do Vraného, s malou odbočkou ke Kelnerově ville, lesem do Davle. Pak nepříjemný kousek po silnici do Štěchovic k přehradě. A posledník cca 8 km k přehradě Povltavskou stezkou. Finále na Rabyň byla otázka půlhodinky. Rychlý odpolední gáblik a busem na Smícháč. Pěšky dom a celkem 35km. Paráda vejlet, překvapilo mě že mi neupadly nohy 🙂

Podzemí na Malé Americe

První příjemný výlet v roce 007 byl do oblasti Ameriky. Tentokráte na Malou Ameriku a Mexiko. To jsme si nechali napříště, tentokrát jsme s Petrem oprášili znalosti místa a našli vstup do Hlavní štoly. Prohlliídli jsme Komín smrti, díky lanu jsem se konečně dostal nahoru, nic tam neni. Galerie na Malé Americe nezklamala, stejně jako Hagenova štola s gongem. Podařilo se najít i oba dalši vstupy. V průzkumu nás palk zastavily až závaly, Bodyho v Radiácké štole a slavné Monte Carlo. Před odchodem jsem vyzkoušel cestu po skále přímo z lomu, tzv. Smrťákem. Akorát včas, dole byla banda pubertálních idiotů házejících kameny do vody. Pitomci, asi nevěděli o chraněných netopýrech v štolách a okolí.